Oficiální sídlo nebo obytná rezidence, kde je umístěno vedení určité instituce nebo kde pobývá její představitel, typicky například v diplomatickém kontextu.;Úřední pracoviště spojené s vymezenou působností, tedy území či okruh agend, za které má daný orgán nebo osoba odpovědnost a v nichž je oprávněna jednat.;Ve zpravodajské terminologii místní stanice, z níž se koordinují tajné aktivity a práce s informátory pro daný region, obvykle pod řízením rezidenta.. >> detail
Zbytkové (reziduální) napětí uvnitř materiálu, které v něm přetrvává i bez působení vnějších sil. Vzniká typicky po výrobních nebo technologických procesech, jako je tváření, svařování či nerovnoměrné ochlazování, a může ovlivnit pevnost, únavovou životnost nebo tvarovou stálost součásti.. >> detail
Z lat. residere ve významu setrvávat. Označuje něco, co po určitém ději zůstalo jako pozůstatek, tedy zbytek či přetrvávající stopu, která může ještě určitou dobu doznívat.;V medicínské terminologii se užívá pro změny nebo obtíže, které přetrvávají po odeznění onemocnění nebo po léčbě, například zbytkový nález.;V matematice a statistice se tím obvykle míní reziduum, tedy část nebo odchylka, která zbude po výpočtu či po odečtení vysvětlené složky, typicky rozdíl mezi pozorovanou a modelovou hodnotou.. >> detail
mající povahu zbytku po odečtení či spotřebování, tedy to, co ještě zůstává nebo se projeví jen v malé míře, případně přetrvávající jako poslední slabé následky po odeznění hlavního děje. >> detail
Latinské přídavné jméno v tvarech a, um vyjadřuje to, co po něčem zůstane jako zbytek, případně část, která ještě přetrvává nebo je stále k dispozici.. >> detail
Dobrovolné odstoupení z veřejné či pracovní funkce, tedy ukončení výkonu úřadu nebo mandátu, obvykle formou oznámení příslušné instituci.;Psychický postoj pasivního smíření, kdy člověk přijímá nepříznivé okolnosti bez odporu a přestává se snažit situaci změnit, často z pocitu marnosti nebo bezmoci.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu s genitivem -onis, odvozené od resignare, označuje dobrovolné vzdání se něčeho, například práva nebo úřadu, a také psychický postoj smířeného přijetí situace, kdy člověk už nevyvíjí aktivní snahu věci změnit.. >> detail
Dobrovolně odejít z funkce nebo se zřeknout svěřeného postu, například když člověk už nechce dál nést odpovědnost či zastávat úřad.;Rezignovaně se smířit s tím, jak se věci vyvíjejí, přestat klást odpor a pasivně přijmout situaci jako nevyhnutelnou.. >> detail
V psychologii jde o schopnost člověka ustát zátěž a nepřízeň, nezhroutit se pod tlakem a po náročné události se znovu stabilizovat. Neznamená to necitlivost, spíše umění využít vnitřní i vnější oporu, poučit se a pokračovat dál.;V mechanice a materiálovém inženýrství označuje vlastnost látky snášet deformaci nebo ráz a po uvolnění působení se aspoň částečně vracet k původnímu tvaru, aniž by došlo k výraznému trvalému poškození. Souvisí s pružným chováním a odoláváním praskání.;V ekologii a teorii systémů vyjadřuje, jak dobře se celek vyrovná s narušením, například šokem v prostředí, a přitom si udrží hlavní funkce. Po změně se může přeuspořádat, ale nesmí ztratit svou podstatu.;V řízení organizací a technologiích popisuje připravenost zvládat výpadky a krizové situace tak, aby klíčové činnosti běžely dál, případně aby se provoz dal rychle obnovit. Patří sem prevence, záložní postupy i schopnost pružně reagovat na nové podmínky.. >> detail
Vyjádření nebo představa odolnosti vůči nepříznivým vlivům, tedy jak velká je schopnost člověka, skupiny či systému zvládat zátěž, pružně se přizpůsobovat náročným okolnostem, obnovit rovnováhu po stresu a udržet funkčnost i při těžkých životních událostech.. >> detail
