postup, při němž se podle stanovených pravidel určuje výše účtovaných částek, například poplatků nebo pojistného, a vytváří se z toho ceník či tarifní struktura;systematické, často bodově vyjádřené posouzení míry rizika a spolehlivosti, které se převádí do obecně uznávaných stupňů používaných i mezinárodně pro porovnání důvěryhodnosti dlužníků, projektů nebo technických systémů. >> detail
Škála určená k systematickému posuzování, často zabudovaná v dotazníkovém šetření, na níž respondent vyjadřuje míru souhlasu nebo spokojenosti a odpovědi se převádějí na pořadí či bodové hodnocení pro srovnání mezi lidmi nebo položkami.. >> detail
Nástroj pro hodnocení, obvykle ve formě stupnice s několika úrovněmi, který umožňuje systematicky posoudit míru určité vlastnosti, kvality nebo výkonu. Používá se například ve výzkumu, psychologii či při evaluaci služeb, aby bylo možné výsledky mezi lidmi nebo situacemi lépe porovnávat.. >> detail
Stupnice sloužící k tomu, aby se systematicky ohodnotila určitá vlastnost, výkon či dojem, například v dotaznících, klinickém posuzování nebo recenzích, a aby bylo možné převést subjektivní úsudek na srovnatelné kategorie nebo bodové úrovně.. >> detail
V matematice a při práci s daty jde o vyjádření vztahu mezi dvěma veličinami, typicky jako jejich podíl nebo srovnání velikostí, z něhož se odvozují i různé praktické ukazatele v technice či ekonomii.;Ve filozofii, logice a v běžném jazyce může označovat racionální schopnost uvažovat a vytvářet úsudky, případně také opodstatnění nebo argument, kterým se něco vysvětluje.. >> detail
Jádro právního odůvodnění rozsudku – důvod, na němž soud rozhodnutí založil a který má precedenční sílu, zejména v anglosaském právním systému.. >> detail
ontologický základ či příčina, díky níž má určitá věc bytí a je reálně jsoucí. V tradiční metafyzice se tím často míní to, co vysvětluje samotnou existenci daného jsoucna, na rozdíl od ratio cognoscendi, tedy důvodu, podle něhož o něm něco víme.. >> detail
