Lékařský, původně řecký termín označující operační výkon, při němž se chirurgicky zpřístupní páteř a otevře se páteřní kanál, aby bylo možné ošetřit struktury v oblasti míchy a nervových kořenů.. >> detail
V medicíně se tím označuje bolest zad vázaná na oblast páteře, která má nervový, tedy neuralgický charakter a často souvisí s podrážděním nervových kořenů. Může se objevovat například při degenerativních změnách páteře nebo při potížích s meziobratlovými ploténkami. Název je odvozen z ř. rhachis a algos.. >> detail
Lékařské označení pro chorobné změny páteře, tedy potíže a onemocnění postihující páteřní sloupec a jeho struktury, často spojené s bolestí nebo omezením pohyblivosti. Etymologicky vychází z řec. rhachis (páteř) a pathos (choroba, bolest).. >> detail
Lékařské označení pro formu dny, při níž se zánět způsobený ukládáním urátových krystalů projeví v kloubních spojeních mezi obratli, což může vést k bolesti a ztuhlosti páteře.. >> detail
Drobné přídatné kůstky vznikající přímo v průběhu lebečních švů, které mohou fungovat jako vložené „můstky“ mezi okraji sousedních kostí a tím šev zpevňovat. Pojmenování souvisí s lat. geminare, tedy se zdvojováním, a v anatomii se podobné útvary často řadí mezi ossa suturalia, někdy označovaná také jako ossa Wormiana.. >> detail
Odborný výraz řeckého původu užívaný jako podstatné jméno středního rodu, označuje porušení celistvosti, například prasknutí nebo natržení, v lékařství se tím může popisovat i fraktura kosti či trhlina tkáně, třeba na sítnici.. >> detail
Titánka z řecké mytologie, považovaná za dceru Úrana a Gaie. V mýtech vystupuje zároveň jako sestra i manželka Krona a bývá popisována jako pramáti olympských bohů, například Dia. Tradice jí připisují i příběh, v němž novorozeného Dia ukryla, aby jej Kronos nepozřel, a místo dítěte mu podstrčila zabalený kámen. Jako personifikace plodné Země a mateřství se v pozdějších náboženských představách někdy ztotožňuje s Kybelou a v latinském prostředí se její role přibližuje bohyni Ops, jméno se často uvádí také jako Rhea.. >> detail
Termín odvozený z řečtiny, souvisí s prouděním a se srdcem. V kardiologii jde o reokardiografii, tedy metodu, při níž se zaznamenávají drobné změny elektrické vodivosti, respektive impedance tkání vyvolané srdečním cyklem, často na hrudníku. Z průběhu těchto změn lze nepřímo usuzovat na hemodynamické poměry, například na kolísání objemu krve při jednotlivých stazích srdce.. >> detail
Reoencefalografie, vyšetřovací postup užívaný hlavně v neurologii, který slouží k zachycení změn mozkového prokrvení v různých oblastech. Nejčastěji se provádí tak, že se přes elektrody na povrchu hlavy měří kolísání elektrické impedance tkání, z něhož lze nepřímo odvozovat průběh krevního toku. Název je odvozen z řeckých výrazů souvisejících s prouděním a mozkem.. >> detail