Pojem je odvozen z lat. rosa, tedy růže. V mikroskopickém obrazu označuje květovitě uspořádaný shluk, kdy se buňky paprskovitě seskupují kolem drobného centrálního prostoru nebo světlinky. Podobné rozetové struktury se v patologii popisují také jako jeden z morfologických znaků u vybraných onemocnění tkání. V laboratorní imunologii se dříve používala rozetová zkouška, při níž se ověřuje, zda lidské T‑lymfocyty dokážou přisedat k cizím erytrocytům a vytvářet kolem nich typické věnečky, což sloužilo k orientační identifikaci T buněk.. >> detail
(latinsky, množné číslo: rostella) V botanice: část květu některých orchidejí, která brání samoopylení, v zoologii: část hlavičky tasemnice opatřená příchytnými háčky.. >> detail
Mihajlo Rostohar (1878–1966) byl psycholog slovinského původu a zakladatel brněnské psychologické školy. Experimentálně se zabýval celostní a tvarovou (gestalt) psychologií a patřil ke kritikům názorů Františka Krejčího. Z Prahy přešel do Brna, kde v roce 1926 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity založil Psychologický ústav.. >> detail
Anatomický orientační termín označující směr k rostrum, tedy k přednímu, nosnímu konci hlavy, v neuroanatomii zpravidla odpovídá směru anterior a stojí proti caudalis.. >> detail
Starší termín pro směr na hlavě dopředu, doslova orientovaný k nosu, dnes se používá už jen jako anterior. Etymologie: lat. rostrum = zobák, rypák, rodo = hlodat.. >> detail
zobák, lodní beran na přídi starořímské lodi určený k prorážení nepřátelských plavidel, řečnická tribuna na římském fóru (zdobená lodními zobci z ukořistěných lodí). >> detail