Výraz odvozený z l. reticulum (síťka) a endothelium (buněčná výstelka) se používá pro retikuloendotel a s ním související retikuloendotelový, tedy retikulohistiocytární systém. V moderním pojetí jde převážně o mononukleární fagocytární systém, který tvoří zejména monocyty a makrofágy uspořádané v retikulární tkáni do prostorové sítě. Je výrazně zastoupen v některých lymfatických orgánech a jeho hlavní úlohou je vychytávání a pohlcování částic a mikroorganismů, odklízení buněčných zbytků a podpora imunitní odpovědi například prostřednictvím zpracování antigenů.. >> detail
Retikulofibróza označuje patologickou fibrotizaci, při níž dochází k nadměrnému růstu retikulárního vaziva a zároveň k výraznějšímu ukládání kolagenních vláken v jeho struktuře. Pojmenování je odvozeno z lat. reticulum a lat. fibra. Tento nález se může objevovat při dlouhodobém poškození tkáně, například v kostní dřeni, kde zahuštění stromatu může nepříznivě ovlivnit krvetvorbu.. >> detail
(lat.) retikulóza – patologický stav/ochorenie, pri ktorom dochádza k nadmernému (proliferačnému) zmnoženiu buniek retikulohistiocytárneho systému, príčina, teda etiológia, je neznáma.. >> detail
Sítnice je světlocitlivá vrstva nervové tkáně vystýlající oční pozadí. Pomocí fotoreceptorů, například tyčinek a čípků, převádí dopadající světlo na elektrické impulzy, které se dále šíří zrakovým nervem do mozku a umožňují vznik zrakového vjemu.. >> detail
V medicíně, zejména v oftalmologii, označuje zánětlivé postižení sítnice spolu s cévnatkou oka, které může být vyvoláno například infekcí nebo poruchou imunity a bývá spojeno s poklesem zrakové ostrosti či vnímáním plovoucích zákalků. Pojmenování je odvozeno mimo jiné z lat. retina.. >> detail
