Z lat. resonare, tedy zvučet. Ve fyzice a akustice jde o jev, kdy se soustava při působení na vlastní frekvenci snadno rozkmitá a kmitání či zvuk se nápadně zesílí.;V běžném i přeneseném významu označuje doznívání a opakování zvuku jako ozvěnu, případně výraznou zpětnou reakci na nějaký podnět.. >> detail
Přístroj nebo konstrukční prvek využívající jev rezonance, který se při buzení snadno rozkmitá na určité frekvenci a tím zvýrazní vybraný tón nebo upraví zabarvení zvuku, často jako součást hudebních nástrojů či akustických měřicích pomůcek.;V elektrotechnice součástka či laděný obvod, jenž díky rezonanci selektivně pracuje s úzkým pásmem kmitočtů, například v oscilátorech a filtrech, kde pomáhá stabilizovat nebo „vybrat“ požadovanou frekvenci signálu.;V optice dutina, v níž se světlo mnohonásobně odráží a vytváří stojaté vlnění, což je klíčové například pro činnost laseru.. >> detail
V medicíně a biologii označuje resorpci neboli vstřebávání, kdy se tekutiny, rozpuštěné látky nebo i část tkáně postupně znovu přijímají do organismu. Výraz vychází z latinského resorbere, tedy znovu pohltit. Spojení Resorptio autolytica znamená autolytickou resorpci, při níž k vstřebávání dochází v souvislosti se samonatrávením tkáně vlastními enzymy, například při zániku buněk.. >> detail
(z lat. resorbere) přídavné jméno označující vztah k resorpci, tedy k procesu, při němž organismus látku nebo část tkáně znovu vstřebává a přejímá zpět, například při přestavbě kosti nebo při zpětném vstřebávání v ledvinách.. >> detail
