Silná averze nebo znechucení, kdy něco působí jako odpuzující či nepříjemné, a člověk to proto instinktivně odmítá a chce se tomu vyhnout. Může jít jak o reakci na nevzhlednost, tak o morální odpor.;V přeneseném a odbornějším užití také nesoulad či neslučitelnost, například když dvě tvrzení, pravidla nebo části textu stojí proti sobě a nelze je současně přijmout.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu odvozené od lat. repugnare, vyjadřuje odpor nebo nesouhlas, případně neochotu něco přijmout či s něčím se ztotožnit.;V logice a filozofii označuje vzájemnou neslučitelnost tvrzení nebo principů, tedy stav, kdy se dvě teze nedají současně držet, protože si protiřečí.;V právním a argumentačním kontextu se užívá pro rozpor mezi ustanoveními, důvody nebo závěry, které stojí proti sobě a navzájem se ruší.. >> detail
Latinský výraz odvozený od slovesa repellere (odvrátit, odehnat, odmítnout), vyjadřuje odmítnutí nebo zapuzení, tedy situaci, kdy je něco či někdo zahnáno zpět nebo je žádost či návrh zamítnut.;V přírodních vědách se užívá pro odraz nebo zpětný ráz po nárazu, kdy se těleso vrací nebo je vytlačeno opačným směrem.. >> detail
výchovný přístup, při němž je dítě znehodnocováno a nepřijímáno, dospělý mu dává najevo odmítnutí, zavrhuje je, drží si od něj odstup a dítě spíše od sebe odhání než aby mu poskytoval blízkost a podporu. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa reputare, tedy znovu promýšlet či zvažovat, označuje veřejnou pověst a vážnost osoby, případně také samotné uvažování a vnitřní rozvažování nad věcí.. >> detail
