Radiochromatografie, výraz odvozený mimo jiné z l. radius a ř. chroma, je chromatografická analytická technika, při níž se k detekci oddělených složek a k následnému čtení chromatogramu využívá jaderné, tedy ionizující záření. V praxi se často sleduje radioaktivní značka nebo přítomnost radionuklidu v jednotlivých frakcích, což umožňuje velmi citlivé vyhodnocení průběhu separace.. >> detail
Radioimunoanalýza neboli RIA, angl. radioimmunoassay. Laboratorní imunochemická metoda, jejíž název se odvozuje mimo jiné z lat. radius a lat. immunis. Princip spočívá v tom, že sledovaná látka ve vzorku soupeří o vazbu na specifickou protilátku se stejnou látkou, která je označena radionuklidem. Podle toho, kolik radioaktivně značené frakce se na protilátku naváže, lze zpětně určit koncentraci analytu, typicky u velmi nízkých hladin například u hormonů.. >> detail
Lékařský výraz odvozený z lat. radius a laesio pro radiolézi, tedy poranění nebo narušení funkce tkáně vzniklé působením ozáření, typicky ionizujícím zářením při diagnostice nebo léčbě.. >> detail
Jemnozrnná křemitá sedimentární hornina biogenního původu. Vzniká z nahromadění křemičitých schránek mořských prvoků mřížkovců (Radiolaria), které se následně při zpevňování a přeměnách v sedimentu převádějí hlavně na mikrokrystalický křemen, typicky ve formě chalcedonu. Zbarvení bývá proměnlivé podle příměsí, často se objevují červenohnědé tóny dané železitými složkami a někdy i zelenější odstíny, a hornina se běžně váže na hlubokomořské uloženiny.. >> detail
radiolýza, chemický rozpad molekul a sloučenin vyvolaný působením radioaktivního či obecně ionizujícího záření. Termín se vztahuje k lat. radius a v praxi jde často o proces, při němž ozáření vytváří reaktivní ionty a volné radikály, které pak spouštějí další následné reakce v materiálu. >> detail
