Základní celostátní kurikulární dokument, který vymezuje obsah a cíle základního vzdělávání (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání).. >> detail
Ryčný (přídavné jméno, dnes spíše knižní nebo zastaralé) označuje něco, co se projevuje silným, pronikavým hlukem, bouřlivě zní, někdy i drsně „řve“ či duní. Užívá se zejména pro hlasové projevy a zvuky (ryčný smích, ryčný zpěv, ryčný povyk v hospodě), ale i pro hudbu, troubení, dav nebo prostředí plné ruchu. V přenesení může hodnotit člověka jako hlučně se prosazujícího, případně společnost jako rozjařenou a neklidnou. V literatuře se výraz uplatňuje k vystižení zvukové kulisy a emotivního vypětí. V běžné současné češtině je slovo řídké a nahrazují je výrazy hlučný, halasný, řičný, řvavý. Skloňuje se podle vzoru mladý, tvoří příslovce ryčně, stupňuje se ryčnější, nejryčnější. Etymologicky souvisí se slovy ryk, rykot a se slovesem ryčet, původně o hlasu dobytka.. >> detail
Rýdovák je myslivecký a sokolnický výraz pro ocas dravce, popřípadě sovy. Označuje zadní část těla tvořenou rýdovacími, tedy ocasními pery, která ptákovi pomáhá při řízení letu, brzdění, manévrování i udržování rovnováhy. V odbornější sokolnické terminologii se tímto slovem nemíní jen obecný ocas jako část těla, ale konkrétně ocasní partie s rýdovacími pery; u dravců se běžně uvádí, že rýdovák sestává z dvanácti ocasních per. V češtině jde o úzce oborový výraz užívaný hlavně v myslivosti, sokolnictví a při popisu dravých ptáků, zatímco v běžném neutrálním jazyce by se spíše použilo prosté slovo ocas.. >> detail
Hovorové, až slangové označení pro velmi výrazný nepříjemný pach, který je cítit na větší vzdálenost a často se s ním pojí dojem zatuchlosti nebo rozkladu.. >> detail
Původem z němčiny: 1. historicky za feudalismu správní zástupce vrchnosti v obci, v královských městech zastupoval krále, a to až do doby vlády Josefa II. 2. historicky v letech 1420–1547 úředník městské rady vybavený také policejní pravomocí. 3. zastarale (obecně po roce 1848) představený obce, tj. starosta.. >> detail
Výraz původem z němčiny, dnes už poněkud zastaralý. Znamená připravovat nebo chystat něco (např. nářadí). Ve zvratné podobě vyjadřuje připravovat se, chystat se (např. všechno se chystalo na jeho příjezd).. >> detail
Ryj je v myslivecké mluvě označení pro nos a tlamu divokého prasete, tedy černé zvěře. Nejde jen o samotný nos, ale o celou přední část hlavy, kterou divočák vyhledává potravu v půdě, ryje v zemi, přijímá pachové vjemy a při obraně nebo soubojích ji používá i jako účinný nástroj. V odborném popisu černé zvěře je ryj jedním ze základních znaků dobře rozeznatelných i v terénu a myslivecké texty ho uvádějí jako typické pojmenování právě pro tuto část těla prasete divokého. V běžné neutrální češtině by se podle kontextu spíše řeklo nos, rypák nebo tlama, ale v myslivecké terminologii je ustálený výraz ryj.. >> detail
