specializované a odborně spravované úložiště dat, archiv (např. vysokoškolských závěrečných prací), elektronická úschovna či „trezor“ informací, místo pro jejich ukládání a zpřístupňování, datový sklad. >> detail
Psychický způsob přizpůsobení, při němž člověk udržuje přijatelný obraz sebe i světa tím, že úplně nebo jen zčásti odsunuje z vědomí prožitky, vzpomínky, impulzy a informace s výrazným emočním nábojem. Typicky jde o skutečnosti, které jsou zraňující, zatěžující, společensky nevýhodné nebo se nehodí k jeho cílům, ideálům a morálním zásadám. Výsledkem je selektivní vnímání a výklad reality, jako by některé nepříjemné podněty „neviděl“ nebo jim nepřikládal význam, protože s nimi neumí naložit a raději si vytvoří snesitelnější, optimističtější verzi situace. V každodenním chování se to může projevit například přehlížením kritiky či varování, obrannou nepozorností při přetížení, případně oddělováním neslučitelných částí prožívání do jakýchsi samostatných „oddílů“. Krátkodobě to může snižovat vnitřní napětí, z dlouhodobého hlediska však hrozí rozvolnění soudržnosti osobnosti a disociativní potíže, přičemž potlačený obsah se může vracet nepřímo, třeba jako vtíravé myšlenky, somatické obtíže nebo nápadné výkyvy chování. Tento mechanismus bývá doprovázen strachem, někdy až fobického typu. Strach se podobá úzkosti, ale obvykle se váže ke konkrétní hrozbě a v přiměřené míře má ochrannou funkci, mobilizuje organismus, zvyšuje připravenost k akci a zostřuje pozornost. Když však napětí naroste nebo trvá příliš dlouho, začne být nefunkční a narušuje běžné fungování i výkon.. >> detail
Psychický obranný proces, při němž člověk určité obsahy potlačí a následně je dodatečně vytěsní z vědomí, například nepříjemný zážitek či vzpomínku.. >> detail
