Nástroj pro hodnocení, obvykle ve formě stupnice s několika úrovněmi, který umožňuje systematicky posoudit míru určité vlastnosti, kvality nebo výkonu. Používá se například ve výzkumu, psychologii či při evaluaci služeb, aby bylo možné výsledky mezi lidmi nebo situacemi lépe porovnávat.. >> detail
V matematice a při práci s daty jde o vyjádření vztahu mezi dvěma veličinami, typicky jako jejich podíl nebo srovnání velikostí, z něhož se odvozují i různé praktické ukazatele v technice či ekonomii.;Ve filozofii, logice a v běžném jazyce může označovat racionální schopnost uvažovat a vytvářet úsudky, případně také opodstatnění nebo argument, kterým se něco vysvětluje.. >> detail
Jádro právního odůvodnění rozsudku – důvod, na němž soud rozhodnutí založil a který má precedenční sílu, zejména v anglosaském právním systému.. >> detail
Poměrově pojatý inteligenční kvocient, označovaný zkratkou IQ (Intelligence Quotient), který se stanovuje pomocí standardizovaných psychologických diagnostických metod a testů. Je definován jako podíl mentálního věku a chronologického (kalendářního) věku, tento poměr se podle německého psychologa Williama Sterna násobí koeficientem 100.. >> detail
rozum zaměřený na praxi, tedy schopnost promýšlet a řídit konkrétní jednání, posuzovat situace a volit vhodné prostředky k dosažení cíle, často v souvislosti s etickým rozhodováním na rozdíl od čistě teoretického uvažování. >> detail
Od lat. ratio, rozum, ve smyslu rozumný a racionální, opřený o logické důvody a odpovídající promyšlenému úsudku, někdy také jako označení něčeho či někoho nadaného schopností rozumově uvažovat.. >> detail
Z lat. ratio, rozum. Označuje něco, co je založené na rozumovém a logickém uvažování, je promyšlené a lze to věcně zdůvodnit, často v protikladu k irationalis.;V praktickém až ekonomickém smyslu může vyjadřovat postup zaměřený na užitek a efektivitu, tedy takový, který směřuje k cíli bez zbytečných kroků či plýtvání prostředky.. >> detail
