Humanisticky orientovaný psychoterapeutický přístup navazující na myšlenky psychologa Carla Rogerse, často označovaný jako terapie zaměřená na klienta, která klade důraz na empatické porozumění, opravdovost terapeuta a bezpodmínečné přijetí člověka.. >> detail
Carl Ransom Rogers (1902–1987) patřil k nejvýznamnějším americkým představitelům humanistické psychologie a proslul jako autor poradenství a psychoterapie zaměřené na klienta (client-centered). Jeho pojetí práce s klientem je typicky nedirektivní: poradce/terapeut nevnucuje hotová řešení, ale vytváří podmínky, v nichž může klient sám bezpečně zkoumat své prožívání a nacházet vlastní cestu. Základním „léčivým“ faktorem je kvalita vztahu mezi terapeutem a klientem, kterou na straně terapeuta tvoří zejména úcta a respekt ke klientovi, přijetí (akceptace), opravdovost neboli autenticita/ryzost a schopnost empatického porozumění. Důležitou roli hraje také pozitivní pojetí self samotného poradce či terapeuta. Úspěch poradenství nebo terapie se posuzuje například podle toho, zda se klientovo původně negativní sebehodnocení posouvá směrem k pozitivnějšímu, a zda dokáže nově získanou sebedůvěru a jistotu uplatňovat v běžném životě. Celkovým cílem Rogersova přístupu je podpořit klienta na cestě k sebevyjádření, sebeaktualizaci a větší autonomii.. >> detail
Rocheta je zkrácené světlé liturgické roucho, obvykle bílé, které se v katolické církvi nosí při bohoslužebných úkonech. Oblékají je zejména duchovní a také ti, kdo při mši asistují u oltáře, a zpravidla se kombinuje s dalšími částmi oděvu.. >> detail
Rochně je výraz z řemeslnické hantýrky, hlavně ze stavebního prostředí, a označuje zednického učně, nováčka nebo pomocníka. Na stavbě tím bývá míněn ten, kdo zatím dělá především „běhání“: nosí cihly a materiál, míchá maltu, uklízí a připravuje nářadí, než získá praxi a začne dělat odbornější úkony. Slovo mívá posměšný až hanlivý odstín, proto je stylově příznakové; množné číslo rochňata se někdy říká celé skupině učňů. Původ je patrně motivován rochtáním a přirovnáním k praseti; v lidové mluvě se rochně objevuje také ve významu sele, tedy mládě prasete. V psaných textech se objevuje například při zachycení mluvy řemeslníků. Jde o podstatné jméno středního rodu, skloňuje se podobně jako sele (bez rochněte, k rochněti, s rochnětem, množně rochňata).. >> detail
Podstatné jméno rodu ženského. V myslivecké a lidové mluvě označení prasnice, zpravidla dospělé nebo starší samice prasete, někdy také samice divokého prasete. Výraz je zvukomalebný a souvisí se slovesem rochnit, tedy chrochtat a spokojeně funět, typicky při žrádle nebo při válení v blátě. V běžné komunikaci se užívá i přeneseně jako silně expresivní až hrubě hanlivé pojmenování ženy, naznačuje nečistotnost, obžerství nebo odpudivé chování. Stylově je hovorový a může působit urážlivě.. >> detail
"1. americký hudební styl vzniklý prolínáním černošské a bělošské lidové taneční hudby, s výraznou rytmičností; 2. rychlý tanec amerického původu ve čtyřčtvrtečním taktu se synkopami"
. >> detail
