Porucha řeči, kdy je hlas a artikulace nepřirozeně nosová, protože při mluvení část vydechovaného vzduchu uniká do nosní dutiny, často při nedokonalém uzávěru mezi ústy a nosohltanem, což může snižovat srozumitelnost projevu.. >> detail
Porucha zvukové stránky řeči, při níž je hlas nápadně nosový, protože rezonance a průchod vzduchu jsou ovlivněny nemocí nebo anatomickou změnou v oblasti nosu a jeho spojení s hltanem. Označení vychází z ř. rhis-rhinos (nos) a ř. lalein (mluvit) a používá se hlavně ve foniatrii a logopedii. Otevřená forma (aperta) se projevuje zvýšenou nazalitou a typicky huhňavým zněním, zatímco při uzavřené variantě (clausa) bývá řeč tlumená kvůli překážce v nose.. >> detail
Porucha řečového projevu, při níž je rezonance a tvoření hlásek narušeno tak, že řeč působí nepřirozeně nosově, případně je naopak nosní složka oslabená. Často souvisí s nedostatečným uzávěrem mezi dutinou ústní a nosohltanem nebo s omezenou průchodností nosu, například při onemocněních nosní dutiny. V odborné praxi se používá také označení rhinofonie.. >> detail
V medicíně označení pro plasticko‑chirurgický výkon na nose, jehož cílem je upravit nebo obnovit jeho tvar i průchodnost, například při vrozených vadách nebo po úrazu a nemocech. Zákrok může zahrnovat doplnění chybějící části a u rozsáhlých poškození i rekonstrukci téměř celého nosu, často s využitím kožních laloků a štěpů chrupavky či kosti. Název se odvozuje z řec. rhinos a plastike, tedy z pojmů souvisejících s nosem a tvarováním.. >> detail
