V katolické liturgii jde o krátký, nejčastěji bílý obřadní oděv z lehké látky, který se obléká při bohoslužbách a dalších církevních úkonech. Nosí jej zejména duchovní a také někteří asistující služebníci u oltáře, obvykle přes základní oděv (např. přes sutanu).. >> detail
Rochně je výraz z řemeslnické hantýrky, hlavně ze stavebního prostředí, a označuje zednického učně, nováčka nebo pomocníka. Na stavbě tím bývá míněn ten, kdo zatím dělá především „běhání“: nosí cihly a materiál, míchá maltu, uklízí a připravuje nářadí, než získá praxi a začne dělat odbornější úkony. Slovo mívá posměšný až hanlivý odstín, proto je stylově příznakové; množné číslo rochňata se někdy říká celé skupině učňů. Původ je patrně motivován rochtáním a přirovnáním k praseti; v lidové mluvě se rochně objevuje také ve významu sele, tedy mládě prasete. V psaných textech se objevuje například při zachycení mluvy řemeslníků. Jde o podstatné jméno středního rodu, skloňuje se podobně jako sele (bez rochněte, k rochněti, s rochnětem, množně rochňata).. >> detail
Podstatné jméno rodu ženského. V myslivecké a lidové mluvě označení prasnice, zpravidla dospělé nebo starší samice prasete, někdy také samice divokého prasete. Výraz je zvukomalebný a souvisí se slovesem rochnit, tedy chrochtat a spokojeně funět, typicky při žrádle nebo při válení v blátě. V běžné komunikaci se užívá i přeneseně jako silně expresivní až hrubě hanlivé pojmenování ženy, naznačuje nečistotnost, obžerství nebo odpudivé chování. Stylově je hovorový a může působit urážlivě.. >> detail
"1. americký hudební styl vzniklý prolínáním černošské a bělošské lidové taneční hudby, s výraznou rytmičností; 2. rychlý tanec amerického původu ve čtyřčtvrtečním taktu se synkopami"
. >> detail
Herecká osobnost z českých zemí, která se prosadila hlavně na divadelních scénách, ale objevila se také v některých filmových rolích, zejména ve starší české kinematografii.. >> detail
