Samostatná motorická porucha řeči ležící na rozhraní mezi dysartrií a motorickou afázií. Typicky se projevuje neobratností v plánování a provádění artikulačních pohybů, tedy celkovou nešikovností řečových dovedností a „patlavou“ výslovností. Uvádí se také pod názvem verbální dyspraxie.. >> detail
člověk, který patří k náboženskému řádu a žije podle řeholních pravidel, může jít o mnicha nebo jeptišku, případně o řádového bratra či řádovou sestru. >> detail
Řemdih je středověká úderná zbraň, druh cepu či bijáku, u níž je na konci násady pomocí řetězu nebo kloubu připevněna těžká hlavice, často kovová koule s ostny, která při švihu získá velkou razanci a dokáže překonávat i zbroj. V českých pramenech se objevuje i název smržovka a řemdih se spojuje hlavně s obdobím 13. až 15. století a s husitským vojenstvím. Typické provedení má zhruba metrovou násadu a volnou část, která umožní úder vést přes štít nebo obejít kryt, zároveň je ale zbraň hůře ovladatelná a nebezpečná i pro vlastního bojovníka. Označení se někdy plete s kropáčem nebo okovaným cepem, kde je hlavice k násadě připevněna napevno. Slovo je dnes spíše historické a řidší, setkáš se s ním v popisech zbraní, muzejních exponátů a rekonstrukcích středověkého boje.. >> detail
Pomůcka k prosévání a třídění s množstvím otvorů, tedy varianta síta používaná třeba v kuchyni nebo při čištění zrnin, kdy jemnější částice propadnou a hrubší zůstanou zachycené. V přeneseném významu se tak říká čemukoli výrazně proděravělému, například povrchu nebo předmětu s mnoha průrazy či zásahy.. >> detail
Označení pro výrazné oblouky a kličkování říčního koryta, kdy tok „bloudí“ krajinou a mění směr v sérii zatáček. Vzniká hlavně postupným bočním vymíláním břehů na vnější straně oblouku a ukládáním naplavenin na vnitřní straně, často na rovinatých úsecích s širší nivou.. >> detail
Běžně se tomu říká krkání, v medicíně eruktace, jde o uvolnění plynů nashromážděných v žaludku, které se vracejí jícnem a odcházejí ústy. Objevuje se často po jídle, při polykání vzduchu nebo po perlivých nápojích a obvykle je neškodné, někdy ale může souviset i se zažívacími obtížemi.. >> detail
Hovorové označení pro malý typový prvek lehkého opevnění, většinou z betonu vyztuženého ocelí, určený k obraně pěchotou. Tyto pevnůstky se stavěly v meziválečném Československu zejména v pohraničí jako součást širšího fortifikačního systému. Název souvisí se zkratkou ŘOP, což znamená ředitelství opevňovacích prací, tedy instituce, která projekt a realizaci těchto objektů organizovala.. >> detail
