Označení pro stav, kdy se krev dostane a může se hromadit v osrdečníku, tedy v perikardiálním vaku (pericardium). Jde o krvácení do dutiny kolem srdce, které může například po úrazu nebo prasknutí cévy vést k srdeční tamponádě.. >> detail
Hemosporidióza je parazitární infekce krve u zvířat, často s vážným průběhem, při níž krevní prvoci ze skupiny Haemosporidia napadají a poškozují krvinky. Přenos bývá typicky vázán na krev sající členovce a onemocnění se může projevit například horečkou a chudokrevností. Označení je odvozeno z ř. haima, tedy krev.. >> detail
Odborný latinský termín odvozený z ř. haima krev a z l. testari dosvědčit. Jde o zkušební sérum používané v hematologii, které obsahuje předem známé aglutininy a při smísení s krví vyvolá aglutinaci erytrocytů. Tato reakce se využívá k určení krevní skupiny v systému ABO.. >> detail
V medicíně a toxikologii označuje jed či toxický účinek zaměřený na krev a orgány krvetvorby. Takové působení může vést k poškození krevních buněk, změnám srážlivosti nebo útlumu kostní dřeně, někdy se uvádí jako hemotoxické. Pojem je odvozen z řec. haima (krev) a toxikon (jed).. >> detail
Hematoxylin je přírodní barvivo získávané z tvrdého dřeva tropických stromů rodu Haematoxylon, jeho pojmenování odkazuje k řeckým výrazům pro krev a dřevo. V histologii a cytologii patří mezi základní prostředky pro barvení mikroskopických preparátů, po přeměně na hematein a ve vazbě na kovové mořidlo zvýrazňuje především buněčná jádra a další kyselé složky tkání, často v kombinaci s eosinem.. >> detail
Označení užívané v parazitologii pro krevní prvoky, tedy protozoa parazitující v krvi a v krevním řečišti hostitele. Pojmenování vychází z řec. haima (krev) a zoon (živočich) a v odborných textech se může objevit i varianta hematozoon.. >> detail
(chem.) poměrně vzácný kovový chemický prvek se stříbrošedým, ocelově lesklým vzhledem, využívá se především v jaderné fyzice a technice, pojmenování je odvozeno od latinského názvu Hafnia pro Kodaň, chemická značka Hf. >> detail
Hafo je nespisovný a výrazně neformální výraz označující velké množství, tedy hodně, spoustu nebo přehršel něčeho. Používá se hlavně v běžné mluvě a ve slangově zabarvených větách, například ve spojeních jako hafo lidí, hafo práce nebo hafo času. Vedle vyjádření množství může fungovat i jako zesilující výraz pro vysokou míru, například ve smyslu velmi nebo strašně moc. Slovo působí hovorově, místy až lehce expresivně, a do formálních, úředních nebo odborných textů se obvykle nehodí. Je spojováno hlavně s moravským prostředím a s hantecem, jeho původ se dává do souvislosti se staršími nářečními podobami jako hafel, hafol nebo hafolec, odvozenými z německého nářečního slova souvisejícího s výrazem pro hrst. V dnešní češtině jde především o živé neformální označení velkého množství nebo vysoké míry.. >> detail
