(z řečtiny, doslova slunoměr) astronomický měřicí přístroj připojený k dalekohledu, většinou historický typ refraktoru, určený k velmi přesnému určování drobných úhlových rozestupů a vzájemné polohy objektů na obloze. Pracuje s objektivem rozděleným na dvě části, které lze vůči sobě jemně posouvat mikrometrickým mechanismem, takže vzniknou dva obrazy a z jejich posunu se vypočítá úhlová vzdálenost. V minulosti se používal i v astrometrii, například při měření průměru Slunce nebo hvězdné paralaxy.. >> detail