Soubor genů uspořádaných lineárně za sebou. Regulační proteiny vznikající jejich transkripcí fungují jako klíčové spouštěče různých programů orgánové diferenciace. V jen mírně pozměněné podobě se tento genový soubor vyskytuje u všech mnohobuněčných organismů. U Chordata řídí předozadní orientaci vývoje, ovlivňuje směrování růstových procesů (včetně vývoje končetin) a zajišťuje segmentově specifické úpravy tělního plánu.. >> detail
V topologii jde o vzájemně jednoznačné zobrazení mezi dvěma topologickými prostory, které je spojité a současně má spojité i zobrazení opačné. Tím se zachová jejich topologická struktura, například chování otevřených množin, takže se oba prostory považují za topologicky ekvivalentní. Neplést s homomorfismem, který popisuje zachování algebraických operací u jiných struktur.. >> detail
V medicíně a histologii označení pro proces, při němž v organismu vzniká nová tkáň stejného typu jako tkáň původní, tedy se srovnatelnou stavbou i funkcí. Jde typicky o regenerační nebo reparační růst vycházející z buněk dané tkáňové linie, na rozdíl od situací, kdy se tvoří tkáň odlišná. Etymologicky souvisí s ř. homoios, tedy „podobný“ nebo „stejný“.. >> detail
Chirurgická rekonstrukční metoda, při níž se chybějící nebo zničená tkáň doplňuje transplantátem odebraným od jiného jedince stejného druhu. V praxi jde o náhradu „cizí“ tkání v rámci téhož druhu, takže je obvykle nutné počítat s rizikem imunitní reakce a volit vhodný postup, aby se štěp ujal.. >> detail
Schopnost organismu udržovat uvnitř těla relativně stálé podmínky i tehdy, když se okolní prostředí mění, díky regulačním procesům založeným na zpětné vazbě. Typicky jde třeba o teplotu nebo kyselost.;Obecně označení pro dynamickou rovnováhu, kdy systém směřuje k udržení přibližně stejného nastavení a po vychýlení se vrací k původnímu stavu.. >> detail
Schopnost organismu udržovat vnitřní prostředí v relativně stabilním, vyrovnaném stavu i při proměnách okolních podmínek. Probíhá jako dynamická rovnováha řízená regulačními a zpětnovazebnými procesy, které tlumí výkyvy například v tělesné teplotě nebo kyselosti.. >> detail
Termín odvozený z ř. homoios stejný a ř. stasis zastavení označuje schopnost organismu udržovat vnitřní podmínky dostatečně stálé, aby mohl dlouhodobě fungovat. Jde o dynamickou rovnováhu, při níž tělo průběžně kompenzuje odchylky pomocí regulačních mechanismů, často na principu negativní zpětné vazby, například při řízení teploty nebo hladiny cukru v krvi.;V teorii systémů a řízení se tím rozumí obecná vlastnost systému, který se dokáže samoregulací stabilizovat a po vychýlení se vracet k nastavenému stavu, a to i při působení rušivých vlivů. Základem bývají zpětnovazební smyčky a kontrola vybraných proměnných kolem cílové hodnoty.. >> detail
