situace, kdy rozptyl (variance) není napříč pozorováními či skupinami konstantní, ale mění se – v různých částech dat mají chyby/odchylky odlišnou variabilitu, tedy nejde o stejnou velikost variance. >> detail
Mechanismus omezující samoopylení: u některých rostlin se vyskytují dvě formy květů, které se liší délkou čnělky a tyčinek – jedny mají dlouhou čnělku a krátké tyčinky, druhé krátkou čnělku a dlouhé tyčinky.. >> detail
V medicíně a patologii jde o situaci, kdy se normální tkáň objeví nebo vyvíjí na místě, kam běžně nepatří. Často je to důsledek vývojové odchylky, při níž se část zárodku tkáně oddělí a přetrvá jako samostatné ložisko jinde, někdy se popisuje také jako choristom či ektopická tkáň. Zpravidla nejde o zhoubný proces, ale podle umístění může vyvolávat funkční potíže nebo tlakové příznaky.;V sociální a kulturní teorii se tímto pojmem, odvozeným z řeckého heteros, tedy jiný, a topos, tedy místo, označují takzvaná jiná místa, skutečné prostory fungující mimo běžný každodenní řád. Mívají vlastní pravidla a zvláštní roli ve společnosti, často slouží k oddělení určité činnosti či lidí od zbytku světa nebo k uchovávání kolektivní paměti.. >> detail
Stav, kdy se v organismu objeví jinak normální tkáň nebo buňky mimo své obvyklé anatomické uložení, tedy v prostředí, kde se běžně nevyskytují, často jako důsledek vývojové odchylky. Nejde o nádorové šíření, ale o chybné umístění původní tkáně.;V teorii kultury a prostoru jde o pojem pro konkrétní místo vyňaté z běžného uspořádání, které funguje podle vlastních pravidel a nastavuje společnosti jakési zrcadlo, například hřbitov.. >> detail
Biologický termín pro způsob výživy, kdy organismus nezískává uhlík z anorganických zdrojů, ale bere hotové organické látky vytvořené jinými organismy, případně z jejich odumřelé biomasy. Jde o typickou strategii například u živočichů, hub i mnoha bakterií a stojí v protikladu k autotrofii.. >> detail