Úzkostný nebo výrazný strach z toho, že člověku zapáchá z úst a že si toho okolí všimne, často spojený s obavami ze společenského odmítnutí. Někdy se může vázat i na přehnané sledování tělesného pachu a opakované kontrolování hygieny.. >> detail
zápach z úst. Způsoben je anaerobními bakteriemi, kteří žijí uvnitř dutiny ústní. Halitóza může být způsobena příjmem potravin s vyšším obsahem bílkovin (mléko, sýry, ryby), kdy bakterie při styku s animokyselinami (konkrétně zejména cysteinem a methioninem, které obsahují hodně síry), začnou uvolňovat zapáchající složky.. >> detail
Odborný termín pro nepříjemný, někdy i dlouhodobě přetrvávající zápach vycházející z úst, který může souviset s hygienou a stavem dutiny ústní, ale občas také s jinými zdravotními potížemi.. >> detail
Americký antropolog, který výrazně ovlivnil zkoumání mezikulturní komunikace a toho, jak lidé v různých kulturách pracují s prostorem kolem sebe. Doktorské vzdělání završil v období druhé světové války. V terénních výzkumech se věnoval například původním obyvatelům jihozápadu USA a také vybraným komunitám mimo USA, díky čemuž mohl porovnávat odlišné komunikační zvyklosti a sociální pravidla. Na začátku šedesátých let vedl ve Washingtonu výzkumný projekt zaměřený na komunikaci v kontextu psychiatrie. Působil jako pedagog na několika univerzitách, mimo jiné v Denveru, a přednášel i na jedné z harvardských škol, později byl profesorem na Northwestern University. Aktivně se zapojoval do odborných společností a podílel se na poradních aktivitách, které propojovaly poznatky o člověku s navrhováním prostředí. Jeho publikace Skrytá dimenze patří k vlivným odborným pracím, protože ukazuje, jak osobní a sociální odstup ovlivňuje chování, dorozumívání i způsob, jakým lidé vytvářejí a používají obytný a veřejný prostor.. >> detail
Americký psycholog a pedagog na přelomu devatenáctého a dvacátého století, jeden z průkopníků systematického zkoumání dětského vývoje a dospívání, a proto bývá uváděn jako klíčová zakladatelská postava americké dětské a adolescentní psychologie. Proslul obsáhlou prací věnovanou adolescenci, v níž dospívání chápal jako období bouří a vzdoru, tedy etapu rychlých změn doprovázenou výraznou emoční rozkolísaností. Ve výchově zdůrazňoval potřebu ponechat dětem prostor pro spontánní aktivitu, tvořivou činnost a zároveň cíleně podporovat formování charakteru a seberegulace. Stál u zrodu mezioborového hnutí, které propojovalo psychologii s pedagogikou a péčí o zdraví dítěte, a které se později označovalo jako pedologie, tehdy míněná jako komplexní věda o dítěti. Významně se zasloužil také o institucionalizaci psychologie ve Spojených státech, podílel se na zakládání výzkumných pracovišť, podporoval odborné publikování a pomáhal budovat profesní organizace, díky nimž se obor rychleji sjednotil a prosadil.. >> detail
Halloween (z angl. All Hallows’ Eve – předvečer Všech svatých) je svátek slavený každoročně 31. října, zejména v anglicky mluvících zemích. Jeho kořeny souvisejí se starokeltským svátkem Samhain, který označoval konec sklizně a počátek zimního období a byl spojován s představou, že se hranice mezi světem živých a mrtvých ztenčuje. Později se tyto tradice prolínaly s křesťanským svátkem Všech svatých, připadajícím na 1. listopadu. K typickým symbolům Halloweenu patří vydlabané a osvětlené dýně s vyřezanými obličeji (jack-o’-lantern), kostýmy duchů, čarodějnic či příšer a strašidelná výzdoba. Děti v převlecích obcházejí domy a žádají sladkosti při zvyku nazývaném trick-or-treating, přibližně „koledu, nebo něco provedu“. Původně se lucerny vyráběly také z tuřínů, dýně se prosadily zejména v Severní Americe, kam zvyky přinesli irští a skotští přistěhovalci. Dnešní Halloween má převážně zábavní a společenský charakter, s večírky, průvody a tematickými akcemi. Slaví se také v Česku, kde však není státním svátkem a odlišuje se od tradičních Dušiček, připomínky zesnulých 2. listopadu.. >> detail
Z lat. hallucinari, tedy snít nebo blouznit. V lékařské a psychologické terminologii jde o halucinaci, což je klamný smyslový prožitek či představa, která se jeví jako skutečná, i když k ní nevede žádný reálný zevní podnět. Může se objevovat například u psychóz, deliria nebo při intoxikacích. Pokud se týká zraku, má podobu vizuální halucinace, kdy člověk pozoruje neexistující výjevy.. >> detail
(l. hallucinari snít, ř. gennan tvořit, plodit) označení pro halucinogenní psychoaktivní látku, která dokáže výrazně pozměnit vnímání a navodit halucinace či jiné změny vědomí, často přes ovlivnění serotoninových receptorů. Jako příklad se uvádí LSD, tedy diethylamid kyseliny lysergové, případně další podobně působící sloučeniny používané rekreačně i ve vědeckém výzkumu.. >> detail
V medicíně, zejména v psychiatrii, jde o halucinózu, tedy stav, při němž se u člověka vytrvale objevují halucinace, zatímco vědomí a orientace mohou zůstávat poměrně zachované a někdy přetrvává i částečný náhled. Název je odvozen z lat. hallucinari. Tento obraz se může objevit také v souvislosti s alkoholem, například po období intenzivního pití nebo při abstinenci, a bývá provázen úzkostí a bludným výkladem prožívaných vjemů.. >> detail
