Zastaralý výraz přejatý z němčiny pro prudký, bojovně laděný projev či řečnění, které má posluchače vyprovokovat a popouzet proti určité osobě nebo skupině, často s cílem je strhnout k akci.. >> detail
vydávat tiché až středně hlasité šustivé a chrastivé zvuky, obvykle když se něco pohybuje, tře o sebe nebo do sebe naráží, například listí ve větru, papír nebo drobné předměty v kapse. >> detail
V dějepisném kontextu označení pro menší ozbrojený střet nebo krátký výpad, často v podobě přepadu či potyčky mezi menšími oddíly. Takové akce se obvykle odehrávaly mimo hlavní bitevní linii a sloužily třeba k otestování soupeře, narušení jeho postupu nebo k průzkumu.;Jezdecký výraz pro rychlý chod koně, při němž se pohyb mění v skokový běh a tempo je vyšší než u klusu. V praxi jde o podobu běhu blízkou galopu.. >> detail
Původně označení pro jízdního střelce vyzbrojeného lukem, později se tímto názvem myslel člen vybrané osobní gardy u bavorského dvora, která chránila tamní vladaře od knížat až po krále a postupně měla i reprezentační roli.. >> detail