Pojmenování pro úplně posledního přeživšího člověka, tedy posledního zástupce druhu Homo sapiens, o němž se mluví hlavně v filozofických úvahách o konci lidstva nebo v dystopické a postapokalyptické literatuře.. >> detail
Latinský výraz pro člověka, který jedná bez zbytečného otálení a dokáže svižně a přiléhavě odpovědět nebo zareagovat na situaci. Označuje pohotovou, akční povahu, často spojenou se schopností rychle se zorientovat a pružně se přizpůsobit.. >> detail
Běžně se tím říká, že člověk si může dělat plány a mít jasné záměry, jenže skutečný výsledek často určí nečekané okolnosti, náhoda nebo zásahy zvenčí. Připomíná to, že je rozumné počítat s nejistotou a nepřeceňovat, jak moc máme dění pod kontrolou.;V náboženském, zejména křesťanském výkladu jde o důraz na Boží prozřetelnost, tedy že konečné uspořádání věcí není plně v lidských rukou, ale v Boží vůli. Člověk má jednat zodpovědně a plánovat, zároveň však s pokorou, protože poslední slovo nemusí mít on, a toto rčení se proto často objevuje i v duchovní literatuře.. >> detail
Latinské přísloví vyjadřuje, že člověk si může dělat plány a rozhodovat se podle svých představ, ale konečný výsledek často určí vyšší moc nebo okolnosti, které nemáme pod kontrolou. Připomíná také potřebu pokory, protože realita umí lidské záměry snadno změnit.. >> detail
