Zdravotnický měřicí přístroj určený k určení množství hemoglobinu v odebraném vzorku krve, využívaný hlavně v laboratorní diagnostice a při posuzování chudokrevnosti. Pojmenování je odvozeno ze slov haemoglobinum a z řeckého metron ve smyslu měřidlo.. >> detail
Hemochezie je lékařské označení pro stav, kdy se ve stolici objeví krev, často jako čerstvě červené příměsi či zbarvení, a může to souviset s krvácením v trávicím traktu. Pojem je odvozen z řeckého haima, tedy krev.. >> detail
hematochromatóza, také hemochromatóza. Název vychází z ř. haima haimatos krev a ř. chroma barva. Jde o chorobu, při níž je narušené hospodaření organismu se železem, takže se železo postupně nadměrně hromadí v tkáních, typicky v játrech, a vede k jejich poškození. Dlouhodobé ukládání způsobuje vazivové zjizvení, může se projevit tmavším až bronzovým zbarvením kůže, poruchou funkce slinivky s rozvojem diabetes mellitus a někdy i postižením srdce. Často má dědičný podklad, například při změnách genu HFE, a mezi běžné postupy léčby patří pravidelné odstraňování krve nebo podávání látek vážících železo.. >> detail
Hematologický měřicí přístroj, někdy uváděný jako hemometr, který slouží k určení koncentrace hemoglobinu ve vzorku krve, typicky na základě hodnocení zbarvení či optického měření. Název je odvozen z řeckých slov haima krev a chroma barva.. >> detail
Lékařský termín pro krvácení přímo do tkáně míchy, tedy vznik intramedulárního krevního výronu či hematomu, někdy označovaného také jako hematomyelie. Typicky jde o urgentní stav, který může být vyvolán například poraněním nebo cévní anomálií a často se projeví náhle vzniklými neurologickými obtížemi. Spojení Haematomyelia tubularis se používá pro podélně se šířící krvácení, které probíhá ve směru dlouhé osy míchy.. >> detail
Souhrnný lékařský výraz pro onemocnění krve a krvetvorných tkání. Původ je v ř. haima-haimatos ve významu krev a v ř. pathos jako nemoc. Pod tento pojem se obecně zahrnují různé poruchy složení a funkcí krve, včetně změn v tvorbě krvinek a činnosti kostní dřeně.. >> detail
hematopatologie, specializovaná část patologie a hematologie zaměřená na poznávání a určování chorob krve a tkání, v nichž vznikají krevní buňky, typicky kostní dřeně a mízních orgánů. Název se odvozuje z řec. haima, krev, a pathos, nemoc nebo utrpení.. >> detail
V medicíně označuje hemoperfúzi, tedy mimotělní metodu očisty krve. Krev nemocného se dočasně odvádí z oběhu a protéká přes adsorpční patronu nebo kolonu se sorbentem, který na sebe zachytí jedy a další nežádoucí látky, poté se krev vrací zpět do těla. Pojmenování vychází z ř. haima a z lat. perfundere a postup se uplatňuje například u vybraných intoxikací, když je potřeba rychle snížit hladinu toxických sloučenin v krvi.. >> detail
Označení pro stav, kdy se krev dostane a může se hromadit v osrdečníku, tedy v perikardiálním vaku (pericardium). Jde o krvácení do dutiny kolem srdce, které může například po úrazu nebo prasknutí cévy vést k srdeční tamponádě.. >> detail
V medicíně označuje hemofilii, geneticky podmíněnou poruchu hemostázy, při níž krev špatně koaguluje kvůli nedostatku nebo snížené funkci některého srážecího faktoru. Nemoc se typicky projeví nezvykle dlouhým krvácením po úrazu či zákroku a může vést i ke krvácení do tkání, například do kloubů. Pojem vychází z ř. haima-haimatos, krev.. >> detail
