Hydrofilie, pojem s původem v řečtině, je vlastnost látek či povrchů, které mají výraznou afinitu k vodě, snadno se vodou smáčejí a často se v ní také dobře rozpouštějí, protože dokážou na sebe vázat molekuly vody například přes polární skupiny a vodíkové vazby. V materiálové chemii se tento rys může projevit i nízkým kontaktním úhlem a bývá chápán jako opak hydrofobie.. >> detail
Vyšetřovací postup, při němž se proudění tekutiny v těle průběžně sleduje a převádí do grafického záznamu pomocí speciálního měřicího zařízení, což může pomoci posoudit průchodnost nebo poruchy motility například v močových cestách. Pojmenování vychází z ř. hydroforos a grafein.. >> detail
V medicíně jde o hydropneumotorax, tedy stav, kdy se v pohrudniční dutině zároveň nahromadí vzduch i tekutina. To může omezit rozepnutí plíce a při vyšetření zobrazovacími metodami se často objeví typická hladinka mezi oběma složkami. Název je odvozen z řečtiny, kde vyjadřuje spojení vody a vzduchu.. >> detail
