Hafo je nespisovný a výrazně neformální výraz označující velké množství, tedy hodně, spoustu nebo přehršel něčeho. Používá se hlavně v běžné mluvě a ve slangově zabarvených větách, například ve spojeních jako hafo lidí, hafo práce nebo hafo času. Vedle vyjádření množství může fungovat i jako zesilující výraz pro vysokou míru, například ve smyslu velmi nebo strašně moc. Slovo působí hovorově, místy až lehce expresivně, a do formálních, úředních nebo odborných textů se obvykle nehodí. Je spojováno hlavně s moravským prostředím a s hantecem, jeho původ se dává do souvislosti se staršími nářečními podobami jako hafel, hafol nebo hafolec, odvozenými z německého nářečního slova souvisejícího s výrazem pro hrst. V dnešní češtině jde především o živé neformální označení velkého množství nebo vysoké míry.. >> detail
V hebrejštině označení pro obranu, tedy záměrnou a organizovanou ochranu proti napadení nebo jinému ohrožení.;Tajně fungující židovská polovojenská organizace působící v mandátní Palestině pod britskou správou. Zaměřovala se na zabezpečení židovských komunit, výcvik a zajišťování prostředků k ochraně, přičemž její struktury později významně přispěly ke vzniku ozbrojených sil státu Izrael.. >> detail
Volnější, právně nezávazná část talmudické a rabínské interpretační tradice, která na rozdíl od halachy nepředkládá normy, ale rozvíjí text pomocí vyprávění a poučných výkladů. Témata se často dotýkají dějinných motivů i etických či náboženských představ a bývají podána jako krátké glosy, příběhy nebo přirovnání.. >> detail
Označení doslova znamená „boží“, případně „svatou“ moudrost, zároveň se tak říká slavné stavbě v tureckém Istanbulu, která byla původně byzantským chrámem, později byla využívána jako mešita a dnes je uváděna jako muzeum. Vyskytuje se také pod názvem Hagia Sofia, turecky Ayasofya.. >> detail
