V anatomii a medicíně označuje něco, co se nachází na protilehlé, tedy druhé straně těla ve vztahu k určitému místu nebo orgánu. Etymologicky se odvozuje z řec. heteros a z lat. latus-lateris. V praxi se tím často vyjadřuje opak k ipsilaterálnímu uspořádání, kdy je nález na stejné straně.. >> detail
V biologii a medicíně označuje heterologie soubor nemocných odchylek od normálního stavu, které se mohou projevit jak ve tvaru a stavbě částí těla, tak v jejich funkci. Termín vychází z řec. heteros, jiný, a logos, nauka nebo výklad.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z řec. heteros (jiný) a logos (vztah, poměr). Označuje něco, co se liší od stejného typu nebo nepatří k danému celku, je „z jiného původu“ či nepříbuzné. V odborné biologické a lékařské terminologii se tím často myslí materiál, tkáň nebo sérum pocházející od jiného jedince nebo dokonce odlišného druhu.. >> detail
V cytologii jde o typ sekundárního lyzosomu, který se vytvoří tehdy, když se primární lyzosom spojí s fagosomem. Do takto vzniklé struktury se dostává pohlcený materiál z vnějšku buňky a je zde postupně štěpen působením lyzosomálních hydroláz, často se uvádí i označení heterofagosom.. >> detail
Druh reakce, při níž se kovalentní vazba rozštěpí nerovnoměrně tak, že celý společný elektronový pár zůstane u jednoho z vázaných atomů, což obvykle vede ke vzniku iontů, typicky kationtu a aniontu.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z řeckých slov heteros ve významu odlišný a meros jako část. Označuje objekt či celek, který je poskládán z nestejnorodých složek, tedy z dílů různé povahy, například z rozdílných podjednotek v biologii nebo chemii.. >> detail
V lékařství, zejména v očním lékařství, jde o poruchu vidění, kdy stejný předmět není oběma očima vnímán shodně. Každé oko může vytvářet mírně odlišný obraz, typicky se liší tvar nebo proporce, takže mozek dostává dva ne zcela kompatibilní vjemy. Tento jev se může objevit například při postižení sítnice nebo při výrazném rozdílu v optické vadě mezi očima.. >> detail
