Histiometrie je kvantitativní histologická metoda, která se soustředí na měření a objektivní popis znaků tkání při mikroskopickém vyšetření, typicky sleduje rozměry a uspořádání buněčných a tkáňových struktur nebo zastoupení jednotlivých složek. Využívá se jak ve výzkumu, tak i v diagnostice, kde pomáhá srovnávat změny tkání mezi vzorky.. >> detail
Histamin je biogenní amin odvozený od aminokyseliny histidinu, který v organismu funguje jako důležitý tkáňový mediátor. Uvolňuje se zejména z žírných buněk a bazofilů a významně se podílí na stavech přecitlivělosti, typicky při alergii. Po svém uvolnění podporuje zánětlivou reakci a může vést například k rozšíření cév, zvýšené propustnosti kapilár, otoku nebo svědění.. >> detail
histidin, proteinogenní aminokyselina s heterocyklickým imidazolovým kruhem. V období růstu se řadí mezi esenciální, protože organismus ji nemusí umět syntetizovat v potřebném množství. Pojmenování se odvozuje z řec. histion ve významu tkáň. V biochemii je známý i jako prekurzor histaminu a díky své postranní skupině se uplatňuje v aktivních centrech enzymů.. >> detail
Lékařský termín pro nález, při němž se v moči vylučuje nezvykle vysoké množství aminokyseliny histidinu. Pojem souvisí s poruchami metabolismu aminokyselin a může se objevit i přechodně, například v souvislosti s těhotenstvím. Etymologicky se uvádí vazba na ř. histion, tkáň.. >> detail
Histiocytóza, z řec. histion ve smyslu tkáň, je označení pro onemocnění, při němž dochází k abnormálnímu zmnožení a hromadění histiocytů, tedy tkáňových buněk mononukleárního fagocytárního systému, a následně k postižení různých orgánů, například kůže, kostí nebo mízních uzlin.. >> detail
Způsob, jakým se velmi časné embryo v děloze vyživuje tak, že z děložní sliznice (endometrium) přijímá a vstřebává dostupné živiny a její sekrety, typicky v období, kdy ještě není plně zajištěna výživa přes vyvinutou placentu.. >> detail
