Specializovaný lékařský obor soustředěný na játra. Zabývá se jejich stavbou a funkcí, rozpoznáváním poruch a nemocí, jejich předcházením i volbou vhodné léčby a dlouhodobé péče. Často navazuje na gastroenterologii a v těžších případech spolupracuje také s transplantační medicínou. Název je odvozen z řeckého hepar, tedy játra.. >> detail
V medicíně označení pro proces destrukce jaterních buněk (hepatocytů), tedy jejich rozpad a zánik. Etymologicky vychází z řečtiny a odkazuje k játrům a rozpadu, často se projeví zvýšením jaterních enzymů v krvi.. >> detail
V medicíně označení pro jaterní novotvar vyrůstající z jaterních buněk (hepatocytů), často míněný jako primární zhoubný nádor jater, typicky hepatocelulární karcinom. Původ názvu je z řec. hepar, hepatos, tedy játra, a koncovky -oma užívané pro nádory.. >> detail
Lékařský termín pro patologické změknutí jaterní tkáně, kdy je jaterní parenchym nápadně poddajný a rozbředlý, typicky jako následek závažného poškození například při nekróze. Pojmenování je odvozeno z řeckého základu označujícího játra a z výrazu vyjadřujícího měkkost.. >> detail
Vrozená forma omfalokély, při níž se v oblasti pupku vytvoří kýlní vak a jeho obsahem jsou také játra. Jde o poruchu uzávěru přední břišní stěny v místě pupečního prstence, přičemž vyhřezlé orgány bývají kryté blanitým obalem. Stav je často rozpoznatelný už v těhotenství a po porodu se obvykle řeší chirurgicky, protože může být provázen i dalšími vývojovými odchylkami.. >> detail
Lékařské označení pro současně probíhající zánětlivé postižení jater i ledvin. Název vychází z řeckých kořenů pro játra a ledvinu a používá se zejména u stavů, kdy jsou oba orgány zasaženy v rámci jedné choroby, například při těžší infekci nebo působením toxických látek.. >> detail
