Biologický typ regenerace, při němž se po úrazu nebo ztrátě části těla vytvoří nová tkáň či orgán stejného druhu, tedy s podobnou stavbou a funkcí jako původní. V tomto smyslu se odlišuje od heteromorfózy, kdy se obnovovaný útvar liší od toho původního.. >> detail
Etymologicky je pojem odvozen z lat. homo, člověk. V alchymii a starších okultních představách označoval domnělou miniaturní lidskou bytost, kterou měl zasvěcenec umět uměle „vypěstovat“ v laboratorních podmínkách, tedy bez přirozeného početí. V současnosti se to hodnotí jako legenda a historická kuriozita, nikoli jako ověřitelný biologický postup.;V dějinách biologie, zejména v učení zvaném preformismus, šlo o představu, že budoucí člověk je už od začátku přítomen jako zmenšená, v podstatě hotová podoba ukrytá v jediné pohlavní buňce a vývoj pak znamená hlavně její zvětšování. Pozdější embryologie tento názor nahradila pohledem, podle něhož se tělesné struktury během vývoje postupně teprve vytvářejí.. >> detail
Výrazy s totožnou zvukovou podobou, často i stejným pravopisem, které však nejsou příbuzné původem a nesou rozdílný význam. V textu či řeči proto mohou působit dvojznačně a správné čtení obvykle určí až kontext, například rys jako zvíře a rys jako charakteristický znak.. >> detail
Jazykovědný pojem pro jev, kdy mají dvě nebo více různých slov shodnou zvukovou podobu, případně i stejný zápis, ale významově se liší. Výraz je odvozen z řečtiny ve smyslu „stejné jméno“ a v praxi může vést k dvojznačnosti, například u slov typu zámek jako budova a zámek na dveřích.. >> detail
Porucha zrakového vnímání, při níž v obou očích chybí stejná polovina zorného pole, typicky pravá nebo levá. Často vzniká při postižení zrakových drah za chiasma opticum, například u některých neurologických onemocnění.. >> detail
