Histamin je biogenní amin odvozený od aminokyseliny histidinu, který v organismu funguje jako důležitý tkáňový mediátor. Uvolňuje se zejména z žírných buněk a bazofilů a významně se podílí na stavech přecitlivělosti, typicky při alergii. Po svém uvolnění podporuje zánětlivou reakci a může vést například k rozšíření cév, zvýšené propustnosti kapilár, otoku nebo svědění.. >> detail
histidin, proteinogenní aminokyselina s heterocyklickým imidazolovým kruhem. V období růstu se řadí mezi esenciální, protože organismus ji nemusí umět syntetizovat v potřebném množství. Pojmenování se odvozuje z řec. histion ve významu tkáň. V biochemii je známý i jako prekurzor histaminu a díky své postranní skupině se uplatňuje v aktivních centrech enzymů.. >> detail
Lékařský termín pro nález, při němž se v moči vylučuje nezvykle vysoké množství aminokyseliny histidinu. Pojem souvisí s poruchami metabolismu aminokyselin a může se objevit i přechodně, například v souvislosti s těhotenstvím. Etymologicky se uvádí vazba na ř. histion, tkáň.. >> detail
Histiocytóza, z řec. histion ve smyslu tkáň, je označení pro onemocnění, při němž dochází k abnormálnímu zmnožení a hromadění histiocytů, tedy tkáňových buněk mononukleárního fagocytárního systému, a následně k postižení různých orgánů, například kůže, kostí nebo mízních uzlin.. >> detail
Způsob, jakým se velmi časné embryo v děloze vyživuje tak, že z děložní sliznice (endometrium) přijímá a vstřebává dostupné živiny a její sekrety, typicky v období, kdy ještě není plně zajištěna výživa přes vyvinutou placentu.. >> detail
Tkáňová kompatibilita v transplantační medicíně, tedy míra imunologické shody mezi příjemcem a darovaným štěpem. Vychází především ze shodných tkáňových znaků rozpoznávaných imunitním systémem, typicky v oblasti HLA (Human Leukocyte Antigen), a významně ovlivňuje riziko přijetí nebo odmítnutí transplantátu.. >> detail
V biologii a medicíně označení pro proces tkáňové diferenciace v průběhu vývoje organismu, kdy se původně málo specializované buňky postupně vyhraňují do odlišných tkáňových typů a získávají typickou mikroskopickou stavbu i plnou funkční zralost. Jde o součást histogeneze a je provázena změnami v buněčné organizaci a řízení genové exprese. Termín vychází z řec. histos, tkáň, a z lat. differentia, rozdíl.. >> detail
Proces vzniku a postupného dozrávání tkání, při němž se buňky specializují a vytvářejí typické mikroskopické uspořádání orgánů. V histologii a vývojové biologii se tím popisuje například formování tkání během vývoje, případně se pojem používá i v patologii pro určení, z jaké tkáně určitá léze nebo nádor pochází.. >> detail
