Pojmenování odvozené z řec. heteros ve smyslu jiný a z lat. transfusio jako přelití. V transfuzním lékařství jde o situaci, kdy je pacientovi podána krev nebo krevní přípravek, který s ním není imunologicky slučitelný, typicky z odlišné krevní skupiny. Takové podání může vyvolat závažnou hemolytickou transfuzní reakci, a proto se mu v praxi předchází pečlivým testováním kompatibility.. >> detail
Z ř. heteros a l. transplantatio. Označuje heterotransplantaci neboli xenotransplantaci, tedy přenos orgánu či jiné tkáně mezi jedinci různých druhů, například ze zvířete na člověka. V praxi jde o výkon zatížený vysokým rizikem imunitního odmítnutí, takže často vyžaduje imunosupresivní léčbu.. >> detail
V medicíně označení pro odchylku v růstu ochlupení, při níž se u jedince současně vyskytují vlasy nebo chlupy s různým způsobem růstu a odlišnou pigmentací, takže se vedle sebe objevují nápadně rozdílné typy. Název je odvozen z řec. heteros jiný a thrix vlas.. >> detail
Biologický termín pro způsob výživy, kdy organismus nezískává uhlík z anorganických zdrojů, ale bere hotové organické látky vytvořené jinými organismy, případně z jejich odumřelé biomasy. Jde o typickou strategii například u živočichů, hub i mnoha bakterií a stojí v protikladu k autotrofii.. >> detail
V očním lékařství označení pro zjevné šilhání (strabismus), při němž se při fixaci, nejčastěji při pohledu do dálky, obě oči nenastavují do stejného směru a zrakové osy nejsou rovnoběžné. Název je odvozen z řec. heteros, jiný, a ops-opos, oko. Na rozdíl od skryté odchylky je tato porucha patrná i bez zakrytí oka. Podle chování odchylky v různých směrech pohledu se popisuje forma concomitans, tedy souběžná, s podobnou velikostí úchylky, a forma incomitans, nesouběžná, kdy se odchylka mění a často souvisí s postižením okohybných svalů nebo jejich nervového řízení. Dlouhodobě může zhoršovat spolupráci obou očí a u dětí přispět k rozvoji amblyopie, proto se hodnotí ortoptickými testy a řeší například brýlovou korekcí, cvičením nebo operací.. >> detail
V medicíně jde o heterologní očkovací přípravek z bakteriálního kmene, který nepochází od pacienta, jemuž se aplikuje, ale je převzat z jiného zdroje, například z jiného nemocného nebo z laboratorního izolátu. Používá se tehdy, když není k dispozici individuálně připravená autovakcína z vlastního původce infekce a očekává se alespoň částečná zkřížená imunitní odpověď proti příbuzným kmenům. Název vychází z ř. heteros a z lat. vaccinum.. >> detail
