Patologický termín pro nezhoubný cévní nádor, v němž se vedle zmnožených krevních cév výrazně uplatňuje i vazivové stroma s kolagenními vlákny. Pojmenování se odvozuje mimo jiné z ř. haima a z lat. fibra. Pro ložisko je typické bohaté prokrvení, takže může snadno krvácet.. >> detail
Hematinémie je označení pro stav, kdy je v krevním řečišti zjištěn hematin, tedy oxidovaná forma hemu vznikající při přeměnách hemoglobinu. Pojem je odvozen od haematinum a kořene haima ve smyslu krev.. >> detail
V medicíně označení pro hematoblastom, tedy nádor vznikající z krvetvorné tkáně. Tvoří jej hlavně nezralé krevní elementy (blasty) a může zahrnovat buňky pocházející z více směrů vývoje krevních buněk, typicky v kostní dřeni, někdy i mimo ni. Pojmenování vychází z ř. haima-haimatos, krev.. >> detail
(ř. haima-haimatos krev, ř. blastos výhonek) hematoblast, velmi časná a ještě nezralá buňka krvetvorby, která se během hematopoézy, nejčastěji v kostní dřeni, postupně mění v další vývojová stadia krevních buněk.. >> detail
Lékařský výraz (ř. haima-haimatos krev, ř. kefale hlava) pro patologický stav, kdy se krev hromadí uvnitř lebky, nejčastěji jde o krvácení do mozkových komor nebo do mozkové tkáně, což může vést ke zvýšení nitrolebního tlaku a poruše odtoku mozkomíšního moku.. >> detail
Gynekologický pojem složený z řeckých kořenů souvisejících s krví a dělohou. Popisuje stav, kdy se krev nemůže přirozeně odvádět a následně se patologicky shromažďuje v dutině děložní i v pochvě, často při překážce odtoku menstruační krve.. >> detail
Pojem je odvozen z řec. haima, haimatos, tedy krev, a logos, nauka. Jde o hematologii, lékařský obor zaměřený na studium krve a krvetvorby a na diagnostiku i léčbu onemocnění, která krev postihují.. >> detail
V medicíně jde o hematolymfangiom, tedy nezhoubný smíšený cévní útvar, který je tvořen zároveň krevními cévami i lymfatickými prostory. Často se chápe spíše jako vrozená cévní malformace a může se projevit například v kůži nebo podkoží. Název je odvozen z řeckých kořenů označujících krev a cévu a z latinského lympha, tedy míza.. >> detail
V lékařství označení pro stav, kdy se v moči současně objevuje krev i lymfa, takže může být zbarvená do červena a zároveň zakalená. Pojem je odvozen mimo jiné z kořene haima a z lat. lympha a zpravidla ukazuje na poruchu či neobvyklé propojení mezi lymfatickými a močovými cestami.. >> detail
Lékařský termín pro hematom, tedy ohraničené ložisko krve mimo cévní řečiště, které vzniká po prasknutí cévy nebo po úrazu a může se projevit jako krevní podlitina s otokem a bolestivostí. U arteriálního typu dochází k porušení stěny tepny a vzniklá krevní dutina se může chovat jako nepravé aneurysma. Epidurální neboli extradurální forma označuje krvácení v prostoru u tvrdé pleny, typicky mezi kostí a dura mater, kde může způsobit útlak okolních struktur a někdy vyžaduje rychlý zásah. Etymologicky se vychází z řec. haima-haimatos, krev.. >> detail
