Tkáňová kompatibilita v transplantační medicíně, tedy míra imunologické shody mezi příjemcem a darovaným štěpem. Vychází především ze shodných tkáňových znaků rozpoznávaných imunitním systémem, typicky v oblasti HLA (Human Leukocyte Antigen), a významně ovlivňuje riziko přijetí nebo odmítnutí transplantátu.. >> detail
V biologii a medicíně označení pro proces tkáňové diferenciace v průběhu vývoje organismu, kdy se původně málo specializované buňky postupně vyhraňují do odlišných tkáňových typů a získávají typickou mikroskopickou stavbu i plnou funkční zralost. Jde o součást histogeneze a je provázena změnami v buněčné organizaci a řízení genové exprese. Termín vychází z řec. histos, tkáň, a z lat. differentia, rozdíl.. >> detail
V medicíně a biologii označení pro něco, co vychází z tkáně nebo se přímo podílí na jejím utváření a diferenciaci. Termín je odvozen z řeckého histos, tedy tkáň, a z kořene vyjadřujícího vznik či zrození, uplatňuje se například při popisu histogeneze nebo při určování tkáňového původu patologických změn.. >> detail
Proces vzniku a postupného dozrávání tkání, při němž se buňky specializují a vytvářejí typické mikroskopické uspořádání orgánů. V histologii a vývojové biologii se tím popisuje například formování tkání během vývoje, případně se pojem používá i v patologii pro určení, z jaké tkáně určitá léze nebo nádor pochází.. >> detail
V histologii výraz pro systematické zaznamenání a popis tkáně a její jemné stavby, často vycházející z mikroskopického pozorování. Název má původ v řečtině, mimo jiné v kořeni histos.. >> detail
Přídavné jméno vyjadřující, že dvě struktury jsou si z hlediska tkáně rovnocenné, mají stejný typ tkáně a velmi podobnou mikroskopickou stavbu, tedy histologicky odpovídají. Termín se užívá hlavně v biologii a medicíně, například při srovnávání orgánů či jejich částí. Původ je v řeckém histos ve významu tkáň a v kořeni nesoucím význam stejnosti.. >> detail
Histochemie je obor na pomezí histologie a chemie, který se zaměřuje na chemické metody umožňující prokázat a přímo v řezu tkáně zobrazit různé látky tak, aby bylo patrné jejich přesné umístění v mikroskopických strukturách buněk a tkání. Typicky využívá cílené barvicí postupy a reakce odhalující například enzymy nebo další složky a nachází využití ve výzkumu i v lékařské diagnostice.. >> detail
Vědní disciplína z oblasti anatomie a biologie, která zkoumá tkáně a jejich mikroskopickou stavbu, tedy jak jsou tvořeny buňkami a jak jsou v orgánech uspořádány. Název vychází z řeckého pojmenování pro tkáň a obor se někdy řadí k mikroanatomii, přičemž v medicíně tvoří základ pro hodnocení vzorků pod mikroskopem.. >> detail