Lékařský výraz pro obecné pojmenování onemocnění krve a často i krvetvorných tkání, v češtině se obvykle uvádí jako hematopatie. Název vychází z řeckých slov haima-haimatos, krev, a pathos, nemoc, a v hematologii může zahrnovat různé poruchy krevních buněk nebo krevní plazmy.. >> detail
Termín odvozený z řeckých výrazů označujících krev a nemoc. V medicíně jde o specializovanou disciplínu na rozhraní hematologie a patologie, která se soustředí na popis, diagnostiku a výzkum chorob krvetvorného systému, typicky změn v kostní dřeni, krvi a lymfatických tkáních, včetně nádorových i nenádorových poruch krvetvorby.. >> detail
(ř. haima-haimatos krev, pericardium osrdečník) Označení pro přítomnost krve v perikardiální dutině, tedy krvácení do osrdečníku, které se často popisuje jako hemoperikard. Při větším nahromadění může tlak krve bránit činnosti srdce a vést až k srdeční tamponádě, například po úrazu nebo při prasknutí srdce či velké cévy.. >> detail
Lékařský pojem pro stav, kdy se v pohrudniční dutině současně nahromadí krev i vzduch, nejčastěji po poranění hrudníku nebo po některých výkonech. Tento nález může utlačovat plíci a zhoršovat dýchání, někdy se označuje také jako hemopneumotorax.. >> detail
Lékařský termín hematorachis pro krvácení do páteřního kanálu, tedy do prostoru kolem míchy, které může vzniknout například po úrazu nebo při poruchách srážlivosti. Původ je z ř. haima-haimatos krev a ř. rhachis páteř.. >> detail
Lékařské označení pro stav, kdy je vejcovod vyplněn krví nebo v něm krev zůstává zachycená, typicky jako důsledek krvácení v oblasti adnex, například při mimoděložním těhotenství. Název vychází z řeckých kořenů pro krev a trubici.. >> detail
V medicíně a toxikologii označení pro krevní jed, tedy toxin působící na krevní systém, který poškozuje krvetvorné tkáně a tím zhoršuje tvorbu krvinek, typicky v kostní dřeni. Podobné látky se mohou objevit i v některých živočišných jedech a jejich účinek se může projevit například chudokrevností nebo poruchami srážlivosti.. >> detail
(z řec. haima krev a trophē výživa) hematotrofie neboli hemotrofie, způsob výživy zárodku a následně plodu, při němž jsou živiny a další látky předávány z mateřské krve, zpravidla prostřednictvím placenty. >> detail
V parazitologii se tím myslí souhrnné označení pro krevní prvoky, tedy protozoa, která žijí v krvi hostitele, někdy volně v krevní plazmě a jindy přímo v krvinkách. Pojem vychází z řec. haima, haimatos (krev) a zoon (živočich) a může zahrnovat i původce některých závažných infekcí, například malárie nebo babesiózy.. >> detail
V lékařství označení pro nález krve, případně jen červených krvinek, v moči. Může být patrný změnou zabarvení moči, ale někdy se prokáže až laboratorním vyšetřením a obvykle upozorňuje na krvácení z ledvin nebo z močových cest.. >> detail
