Lékařský termín pro situaci, kdy se v pohrudniční dutině zároveň nahromadí vzduch i krev, často v souvislosti s poraněním hrudníku nebo po některých výkonech. Tento nález může utlačit plíci, ztížit její rozepnutí a vést k dušnosti, takže obvykle vyžaduje rychlé řešení, například zavedení hrudního drénu.. >> detail
Výraz znamená hemopoetický, tedy vztahující se k hematopoéze, k dějům, při nichž vznikají a dozrávají krevní buňky, nejčastěji v kostní dřeni, jinak také krvetvorný. Etymologicky vychází z řec. haima krev a poiesis tvoření.. >> detail
Výraz je odvozen z ř. haima krev a ř. poiein dělat, tvořit. V medicíně a biologii tím rozumíme hemopoetin, tedy regulační látku, obvykle bílkovinné povahy, která zasahuje do krvetvorby a ovlivňuje množení a zrání buněk krve, typicky v kostní dřeni. Do této skupiny se řadí například erytropoetin a další podobné růstové faktory.. >> detail
V medicíně označení haemoptysis neboli hemoptýza, tedy vykašlávání krve či krví přibarveného hlenu z dýchacích cest. Může jít jen o malé příměsi, ale i o zjevné krvácení a je to důležitý příznak zejména chorob průdušek a plic, který je potřeba odlišit od zvracení krve nebo krvácení z nosohltanu.. >> detail
Lékařský termín pro hemoragii neboli krvácení. Označuje situaci, kdy krev po poranění či prasknutí cévy opustí cévní řečiště a hromadí se v tkáních nebo v tělních dutinách, případně odtéká navenek. Původ je odvozován z řeckého haima (krev) a zakončení -rrhagia, které vyjadřuje prudký výron. V praxi se rozlišuje třeba arteriální krvácení s výrazným, často pulzujícím proudem a kapilární krvácení, které se projevuje spíše pozvolným prosakováním. Větší ztráta krve může vést k chudokrevnosti nebo až k oběhovému selhání a vyžaduje rychlou zástavu krvácení.. >> detail
V medicíně přídavné jméno pro děje nebo nálezy, které jsou spojeny s krvácením a krvavým výronem, etymologicky z řečtiny haima ve významu krev a rhagia odvozené od rhegnynai.. >> detail
Lékařské označení pro onemocnění, při kterém se v dolní části konečníku zvětšují a překrvují žilní pleteně a vznikají uzly. Typicky se může objevit krvácení při vyprazdňování, svědění nebo tlak a potíže bývají zhoršeny například zácpou či dlouhým sezením. Etymologicky se spojuje s řec. haimorrhois-haimorrhoidos ve smyslu krvácení, lidově se užívá i název zlatá žíla.. >> detail
V transfuzním lékařství jde o postup, jehož název vychází z řec. haima, krev, a z lat. separare, oddělovat. Krev se při něm mimo tělo vede přes separátor, který ji rozdělí na jednotlivé frakce a umožní odebrat požadovanou buněčnou složku. Ostatní části se zpravidla vracejí zpět dárci nebo pacientovi, využití je například při přípravě koncentrátu trombocytů.. >> detail
Lékařský výraz odvozený z řeckých kořenů souvisejících s krví a zvracením. Označuje stav, kdy člověk zvrací sliny a hlen či chrchle s příměsí krve, což může ukazovat na krvácení v dutině ústní, hltanu nebo v horní části trávicího traktu a obvykle vyžaduje lékařské posouzení.. >> detail
V medicíně jde o označení pro hemosiderofor, typicky makrofág, v jehož cytoplazmě se nachází hemosiderin, tedy železitý pigment sloužící jako zásobní forma železa a vznikající při rozkladu hemoglobinu po zániku erytrocytů. Název vychází z řeckých kořenů haima a sideros.. >> detail
