Odborná předpona užívaná ve složených výrazech, hlavně v medicíně a biologii, která označuje souvislost s krví, jejími vlastnostmi nebo onemocněními.. >> detail
vyvracení krve, často jako známka krvácení v horní části trávicího traktu, přičemž krev může být ve zvratcích čerstvá nebo tmavá a natrávená. >> detail
Zvracení, při kterém se objeví čerstvá krev nebo tmavá krevní příměs připomínající kávovou sedlinu. Je to důležitý příznak krvácení z horní části trávicí trubice, tedy z jícnu, žaludku nebo dvanáctníku, často například při vředové chorobě, poškození sliznice nebo při krvácení z jícnových varixů. Jde o stav, který vyžaduje rychlé lékařské zhodnocení a obvykle endoskopii, protože větší krevní ztráta může vést k oběhové nestabilitě až šoku. Někdy se současně objevuje i meléna a je potřeba odlišit tento projev od vykašlávání krve z dýchacích cest.;Etymologicky je výraz složen z hemat- ve významu krev a emesis označující zvracení, doslova tedy vyjadřuje zvracení krve.. >> detail
Slovotvorný prvek stojící na začátku odborných složenin, který označuje souvislost s krví nebo s procesy a stavy vázanými na krev, typicky v lékařském názvosloví, a vychází z řeckého haima.. >> detail
Ochranné rozhraní mezi krví a mozkovou tkání, které selektivně omezuje průnik některých látek do centrálního nervového systému. U některých chorobných stavů (např. při zánětech) se jeho propustnost může patologicky zvýšit, u novorozenců bývá přirozeně vyšší. Současně může ztěžovat přechod některých léků z krve do mozku. Etymologie – vysvětlení původu slova: hemato-, encefalon. >> detail