V klinické psychologii a psychiatrii se tím myslí hraniční porucha osobnosti. Často se používá i označení BPD, což znamená Borderline Personality Disorder, a jde o poruchu osobnosti typicky spojenou s výraznou emoční nestabilitou, impulzivitou a proměnlivostí ve vztazích i v prožívání vlastní identity.. >> detail
harm reduction (angl.) je přístup v adiktologii a veřejném zdraví, který nevyžaduje, aby člověk hned přestal užívat drogy, ale snaží se omezit negativní zdravotní i sociální dopady jejich užívání. Zaměřuje se na minimalizaci rizik u osob, které v dané chvíli nejsou připravené nebo ochotné závislost ukončit, a může zahrnovat praktická opatření podporující bezpečnější užívání a prevenci přenosu infekcí.. >> detail
V raném středověku označení pro královského zástupce v místní správě, který v přiděleném území vystupoval jménem panovníka, řešil veřejný pořádek a často měl podíl i na soudních a hospodářských záležitostech.;Vyšší šlechtická hodnost, v evropském prostředí zhruba odpovídající anglickému count nebo německému Graf, obvykle dědičná. Původně se spojovala s držením a správou určitého hrabství či velkého panství v rámci feudálního systému, později mohla mít spíše titulární charakter. Ženský protějšek je hraběnka a obrat žít jako hrabě vyjadřuje život v nadstandardním pohodlí a dostatku.. >> detail
Docentka (Doc.), doktorka filozofie (PhDr.) a kandidátka věd (CSc., 1930–2009), za svobodna Mikešová, byla psycholožka a vysokoškolská pedagožka. V univerzitní výuce se soustředila především na vývojovou psychologii, ve výzkumu se zaměřovala hlavně na aspirační úroveň dětí a dospívajících a na psychologii osobnosti u dětí školního věku. Věnovala se také sociálním vztahům uvnitř učitelských sborů. Ještě před působením na Pedagogické fakultě v Brně pracovala jako klinická psycholožka na dětském oddělení Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Vybrané publikace: Aspirační úroveň (Sborník prací Pedagogického institutu v Brně, řada Psychologie a pedagogika, Praha 1964), Kapitoly z vývojové psychologie (Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), 1979, 124 stran), Základy psychologie pro posluchače vychovatelství (Brno: UJEP, 1987, 96 stran), Základy psychologie pro mistry odborné výchovy (Brno: UJEP, 1988, 123 stran).. >> detail
Pásmo intelektové výkonnosti na standardizovaných testech, které spadá do nižšího průměru, typicky do osmdesátých hodnot IQ. Jde o oblast na rozhraní běžné inteligence a lehkého oslabení, kde se mohou častěji objevovat potíže u složitějších školních či abstraktních úloh, aniž by to samo o sobě znamenalo intelektové postižení.. >> detail
Stav silného psychického tlaku, kdy se člověk setkává s výrazným stresem a pocitem zablokování, které jsou těsně pod hranicí toho, co ještě dokáže udržet pod kontrolou. Vyžaduje mobilizaci vnitřních rezerv, mimořádné přizpůsobení a kompenzaci, spojené s vysokým vypětím, přičemž se často zvyšuje riziko rychlého vyčerpání a následných potíží, například zhoršení spánku nebo výkonu.. >> detail
Označení používané v terminologii Evropské unie pro excelentní výzkum na hranici současného poznání, většinou základního charakteru, u něhož se očekává, že povede k průlomovým zjištěním a bude významně podněcovat další rozvoj vědy i inovací, často v souvislosti s podporou Evropské výzkumné rady (ERC).. >> detail
talamus neboli thalamus, oblast mezimozku fungující jako klíčové přepojovací a třídicí centrum, které předává řadu smyslových informací do mozkové kůry a podílí se i na řízení pozornosti a stavu bdělosti. >> detail
Hrdobce je knižní a dnes zastaralé označení pro hrdého, pyšného, hrdopýška nebo hrdopýšného člověka (hrdopýška). Slovo je známé především z básně Jana Nerudy Jak lvové bijem o mříže ze sbírky Písně kosmické z roku 1878, kde je užito v množném čísle hrdobci. Výraz bývá často vykládán chybně, a to hned dvojím způsobem: jednak se místo správného základního tvaru hrdobce uvádí podoba hrdobec, jednak se mu přisuzuje význam brouka hovnivála nebo obecně jakéhosi chrobáka. Tento výklad proslavila filmová scéna z komedie Marečku, podejte mi pero!, ale jazykově je nesprávný. Správný význam se vztahuje k člověku a k jeho hrdosti nebo pyšnosti, nikoli k zoologickému názvu. V současné češtině se slovo používá už jen výjimečně, spíše ve starší literatuře, při výkladu Nerudovy básně nebo jako kulturní připomínka známého jazykového omylu.. >> detail
