V psychologii se tím myslí souhrn rozumových a naučených charakteristik člověka, které se projevují při řešení poznávacích úkolů. Patří sem například schopnost porozumět informacím, efektivně je zpracovat, učit se a uplatnit to, co si osvojil. Tyto složky se obvykle hodnotí pomocí výkonových testů nebo praktických úloh a mohou být částečně ovlivnitelné tréninkem a zkušeností.. >> detail
učení je poháněno touhou podat dobrý výkon a zvládnout věc co nejlépe, přičemž hlavní odměnou je vnitřní radost a hrdost z toho, že člověk něco pochopil, osvojil si novou dovednost nebo dokáže znalost použít v praxi, což posiluje pocit kompetence a sebedůvěry. >> detail
Zaměřuje se na co nejlepší sportovní výsledky v konkrétních disciplínách nebo specializacích a rozvíjí především ty schopnosti a dovednosti, které přímo rozhodují o soutěžním výkonu.. >> detail
Vykuk je obecně užívané expresivní označení pro vychytralého, mazaného nebo obratně prospěchářského člověka, který si umí najít výhodnou cestu, využít situaci nebo prosadit své zájmy způsobem, jenž u okolí často budí pobavenou nedůvěru. Slovo může podle kontextu působit lehce žertovně, například pro šikovného filutu, ale také zřetelně kriticky, pokud označuje člověka nepoctivého, vypočítavého či snažícího se něco obejít. Užívá se především v neformální mluvě a publicistice, například ve spojeních starý vykuk, nějaký vykuk to zkusil obejít nebo vykukové, kteří chtějí na pravidlech vydělat. Podstatou významu je tedy chytrost spojená s mazaností, často na hraně férového jednání.. >> detail
Vylomenina je hovorové a expresivní označení pro nerozvážný, pošetilý nebo nezbedný čin, neplechu či rošťárnu. Vyjadřuje jednání, které je neobvyklé, ztřeštěné, nevhodné nebo odporuje očekávaným pravidlům chování.
Slovo může mít žertovný či pobavený nádech, pokud označuje neškodný šprým nebo rozpustilý kousek. Může však také vyjadřovat nesouhlas, výtku nebo pohoršení nad jednáním, které způsobilo potíže, škodu či nepříjemnosti.
Výraz se často používá v množném čísle vylomeniny. Významově je blízký slovům neplecha, rošťárna, šprým, vylumpárna, hloupost nebo ztřeštěnost. Jeho citové zabarvení závisí na závažnosti označovaného jednání a postoji mluvčího.
Vylomenina je podstatné jméno ženského rodu a skloňuje se podle vzoru žena.. >> detail
Historická smluvní dohoda uzavíraná při předání hospodářství, v níž si dosavadní hospodář zajistil od nového držitele dlouhodobé, často doživotní zabezpečení. Obvykle šlo o naturální plnění a zajištění základních potřeb, někdy i o právo užívat část domu či dostávat podíl z výnosů. V právních předpisech se tento institut udržel ještě do období po druhé světové válce.. >> detail
tradiční právní institut českého venkovského práva, který zajišťoval zabezpečení hospodáře a jeho manželky ve stáří. Představoval soubor práv předchozího majitele nemovitosti (zpravidla hospodářství), který přenechal svůj majetek novému vlastníkovi (obvykle synovi nebo dceři) výměnou za doživotní zaopatření. Výměnkář měl právo na bydlení ve vymezené části usedlosti, stravu, otop, ošacení, lékařskou péči a případně další naturální plnění nebo finanční podporu. Institut výměnku sahá hluboko do středověku a oficiálně byl zrušen v roce 1948, kdy byl zrušen v souvislosti s uzákoněním národního pojištění. Nicméně, s přijetím nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. byl výměnek znovu zaveden jako dobrovolná dohoda. Etymologicky slovo "výměnek" pochází od slovesa "vymínit si", tedy vyhradit si určité právo či výhodu při převodu majetku.. >> detail
V parlamentní praxi jde o domluvený postup, kdy se poslanec z jednoho politického tábora úmyslně nezapojí do hlasování, například tím, že v danou chvíli není v sále, aby tím vyrovnal neúčast poslance z opačné strany, který se nemůže dostavit z vážného důvodu. Cílem je, aby se dočasná absence jednoho člověka nepromítla do výsledku a zůstal zachován přibližně stejný poměr sil. Obvykle to funguje jako neformální dohoda mezi kluby a stojí na vzájemné důvěře, nikoli na právně vymahatelném pravidle.. >> detail
usilovat o to, aby někdo odešel, tedy dotyčného vypudit z určitého místa nebo prostředí a zbavit se jeho přítomnosti, často i nátlakem či nepřátelským jednáním. >> detail
termín používaný v novém občanském zákoníku ČR pro formu výpůjčku. U výprosy se jedná o bezplatné přenechání k užívání bez sjednání doby nebo účelu pro který má být daná věc používána. Kdo půjčuje se nazývá půjčitel, kdo si zapůjčuje výprosník. Smlouva se většinou uzavírá ústně a nebo i pouhým tolerováním užívání.. >> detail