V evropské psychologii a pedagogice patřil k nejvýraznějším osobnostem švýcarský lékař (1873–1940), profesor Ženevské univerzity, psycholog a pedagog. Založil Institut J. J. Rousseaua a stál u vzniku Association Internationale de Psychotechnique, v letech 1920–1940 byl jejím prezidentem (dnes Mezinárodní asociace aplikované psychologie). Zaměřoval se hlavně na experimentální psychologii a psychologii dítěte a vydával také odborný psychologický časopis. Známý je mimo jiné jeho popis toho, jak se u dětí během vývoje mění zájmy, zveřejněný v knize Psychologie de l´enfant (1926): od 0 do 1 roku převažují perceptivní zájmy, mezi 1–3 roky zájmy řečové, mezi 3–7 lety zájmy obecné, mezi 7–12 lety zájmy speciální a objektivní a od 12 let výše zájmy etické a sociální.. >> detail