Odborný termín z mikrobiologie a medicíny označující něco, co je kokogenní, tedy má původ v kokovitých bakteriích nebo je jejich působením vyvoláno. Výraz je odvozen z řeckého kokkos a kořene souvisejícího se vznikáním či tvořením.. >> detail
V mikrobiologii jde o označení pro bakterie, jejichž jednotlivé buňky mají převážně kulovitý až lehce oválný tvar. Název vychází z řeckého slova kokkos ve významu zrníčko či jadérko a podle způsobu dělení se tyto mikroorganismy často sdružují například do dvojic nebo do nepravidelných shluků, přičemž některé druhy jsou běžnou součástí mikroflóry a jiné mohou vyvolat onemocnění.. >> detail
V lékařství jde o označení pro bolest soustředěnou do oblasti kostrče, tedy poslední části páteře. Obtíže bývají typicky výraznější při sezení nebo při změně polohy a mohou souviset například s úrazem, přetížením či obdobím po porodu. Někdy se pro tento stav používá i název kokcydynie.. >> detail
kostrčová kost (nejspodnější úsek páteře), označovaná také jako kokyx, drobná kost vzniklá srůstem několika zakrnělých obratlů, na kterou se upínají některé svaly a vazy pánevního dna. >> detail
Tradiční londýnský způsob mluvy a přízvuk, často spojovaný s dělnickými čtvrtěmi města, a zároveň i pojmenování pro Londýňany, kteří tento dialekt používají.. >> detail
V psychologii jde o jev selektivní pozornosti v rušném, hlučném prostředí: i když člověk právě konkrétní rozhovor aktivně nesleduje, může náhle zpozornět, jakmile v „šumu“ zachytí pro něj významné slovo – typicky třeba své vlastní jméno. Uvádí se také jako koktejlový fenomén či problém koktejlové party.. >> detail
