Signální látky bílkovinné povahy (peptidy a glykopeptidy) vytvářené buňkami, které zajišťují jejich vzájemnou komunikaci a předávání informací. Uplatňují se například v imunitním systému a při řízení buněčného růstu, dělení a aktivace. Některé působí i na jiné orgány a mohou se podílet na celkových projevech infekce, jako je horečka či nechutenství. Jejich podávání nebo naopak blokování jejich tvorby či účinku se využívá ve výzkumu, diagnostice a někdy i v léčbě řady onemocnění (srov. anticytokiny). Patří sem např. interferony, interleukiny, transfer faktor a růstové faktory. Etymologie: cyto- (buňka) + řec. kineó (pohybovat/uvádět do pohybu).. >> detail
Cytosin je dusíkatá heterocyklická báze ze skupiny pyrimidinů, jedna z pěti hlavních nukleových bází. V nukleových kyselinách se vyskytuje jako součást nukleosidu cytidinu a příslušných nukleotidů (CMP, CDP, CTP), kde je navázán na cukr a fosfát. V DNA i RNA se zapisuje písmenem C a při párování bází vytváří s guaninem tři vodíkové vazby, což přispívá ke stabilitě dvoušroubovice a k vlastnostem tzv. GC obsahu, který ovlivňuje teplotu tání úseků DNA. Chemicky jde o 4-aminopyrimidin-2-on (sumární vzorec C4H5N3O) a jeho tvarování umožňuje specifické rozpoznávání v replikačních a transkripčních enzymech. Cytosin může být enzymaticky methylován na 5-methylcytosin, důležitý epigenetický znak regulující expresi genů, a jeho deaminace na uracil patří k častým zdrojům spontánních mutací.. >> detail
Síť bílkovinných vláken (filament) v cytoplazmě, která zpevňuje a určuje tvar buňky, umožňuje její pohyb a pravděpodobně se podílí i na vnitrobuněčném transportu a předávání informací.. >> detail
