V medicíně a anatomii přídavné označení pro útvary, které se vztahují k srdci i bránici, tedy k oblasti, kde spolu tyto struktury v hrudníku úzce souvisejí (například spojení osrdečníku s bránicí nebo průběh některých cév a nervů). Název je odvozen z řec. kardia, srdce.. >> detail
Přídavné jméno ve tvarech -a, -um, odvozené z řec. kardia. V odborné, zejména lékařské terminologii označuje něco, co souvisí se srdcem, případně s kardií, tedy místem, kde jícen ústí do žaludku.. >> detail
V lékařství se tím myslí bolest nebo tlakové nepohodlí v oblasti hrudníku odpovídající uložení srdce, případně také bolest vycházející z horní části žaludku v místě zvaném kardie. Jde o příznak, který může mít různé příčiny a někdy se může podobat skutečně srdečním potížím.. >> detail
Lékařské označení pro srdeční slabost, tedy sníženou výkonnost srdečního svalu. V praxi se tím může myslet funkční neschopnost srdce zvládat zátěž, projevující se například rychlou únavou nebo dušností, přičemž jde spíše o starší odborný termín.. >> detail
Lékařský termín pro patologické roztažení srdce, při němž se srdeční dutiny nebo stěna nadměrně rozšíří a srdce se tím zvětšuje, někdy až s aneuryzmatickým vyklenutím. Název je odvozen z řec. kardia a ektasis a taková změna může zhoršovat pumpovací funkci a přispívat k rozvoji srdečního selhání.. >> detail
Lékařský termín pro palpitace, tedy nápadné bušení srdce, které člověk vnímá jako bolestivé nebo spojené s tlakem či pícháním na hrudi. Pojem vychází z řeckých základů kardia a bole a může se objevit například při poruchách srdečního rytmu nebo jiných srdečních potížích.. >> detail
Medicínský přídavný výraz používaný pro děje a stavy na rozhraní kardiologie a neurologie, tedy pro souvislosti mezi činností srdce a funkcemi mozku. Jde o složeninu z kardia a latinského cerebrum.. >> detail
Lékařský a anatomický přídomek pro útvary, vztahy nebo oblasti, které se vážou zároveň k srdci i k bránici nebo leží v místě jejich kontaktu. Setkáš se s ním například při popisu části osrdečníku připojené k bránici nebo při hodnocení úhlu mezi srdečním stínem a bránicí na zobrazovacích vyšetřeních. Pojmenování vychází z řeckých základů kardia a diafragma.. >> detail
V lékařské terminologii vyjadřuje, že něco má srdeční původ: vzniká přímo v srdci nebo je srdcem podmíněno a ze srdce „vychází“ (například u stavů popisovaných jako kardiogenní). Etymologicky se váže k řec. kardia, srdce.. >> detail
