vysl. [konkupiscentia] žádostivost či chtivost, velmi silná touha, zpravidla tělesná nebo smyslová. V teologii označuje hříšnou, nezřízenou náklonnost k žádostem. Např.: Ve scholastické teologii je concupiscentia chápána jako následek prvotního hříchu.. >> detail
V psychometrii a metodologii výzkumu jde o typ kriteriální validity, kdy se přesnost nebo užitečnost nového testu ověřuje současným srovnáním jeho výsledků s jiným zavedeným měřítkem nebo s aktuálním kritériem, typicky pomocí míry shody či korelace. Nezkoumá, jak dobře test předpoví budoucí stav, ale jak odpovídá tomu, co lze zjistit už v době měření.;V klinické praxi označuje posouzení, zda výsledky určitého vyšetření nebo screeningového testu odpovídají referenčnímu postupu zjištěnému ve stejném období, například porovnáním s tzv. gold standard. Slouží k ověření, že test dává smysluplné informace v okamžiku, kdy je použit.. >> detail
(od lat. condensare, tedy zhustit) výraz pro něco, co způsobuje kondenzaci nebo vede k zahuštění, například když se pára mění na kapalinu či se zvyšuje hustota látky. >> detail
Duševní porucha, která se typicky rozpoznává v dětství nebo v období dospívání. Je pro ni charakteristický dlouhodobý, opakovaně se vracející vzorec antisociálního jednání, při němž jedinec soustavně nerespektuje základní práva druhých lidí ani společenská pravidla a normy očekávané pro jeho věk. Projevuje se například agresivitou vůči lidem či zvířatům (např. šikanou nebo okrádáním bezbranných obětí), úmyslným poškozováním majetku, chronickým lhaním a podváděním a také závažným porušováním pravidel, jako jsou útěky z domova či vyhýbání se školní docházce.. >> detail
Odvozeno z lat. conducere ve smyslu vést nebo spojovat. V lékařské terminologii může jít o přenašeče choroboplodného činitele či dědičné vlohy, který sám často nemá zjevné příznaky, ale může ji šířit nebo předat potomkům. Zároveň se tak označuje vodicí sonda nebo zaváděcí pomůcka používaná při výkonech k navedení katétru či jiného nástroje na zamýšlené místo.. >> detail
