(lat.) doslova ve smyslu „komu patří země a moc, ten určuje víru“ označuje raně novověkou zásadu spojenou s dohodou uzavřenou v Augsburku, podle níž měl zemský vládce právo stanovit oficiální vyznání na svém území. Poddaní se mu měli v náboženské příslušnosti přizpůsobit, a pokud to odmítli, připouštělo se jejich odstěhování do oblasti s jinou konfesí, často popisované jako ius emigrandi. V praxi se tím řešily hlavně spory mezi katolíky a luterány.. >> detail
Původem z němčiny, řidší hovorové či nářeční označení pro kandys, tedy cukr vytvořený ve větších krystalech, který se dává například do čaje nebo jiných nápojů na slazení. Obrazně se tím popisuje člověk či projev, který je až přeslazeně milý, vtíravě laskavý a přehnaně ochotný.. >> detail
mající vztah k cukrkandlu, případně něco, co jej připomíná (např. svou sladkostí či vzhledem), v přeneseném, expresivním užití: přeslazený a přehnaně něžný až sentimentální, líbivý způsobem, který působí neupřímně či kýčovitě (často se tak hodnotí například některá slova nebo umělecké projevy). >> detail
Latinské podstatné jméno mužského rodu pro hmyz známý jako komár, skloňované s genitivní koncovkou -icis.;V zoologii se tímto latinským výrazem někdy označuje i rod komárů, kam patří běžné štípající druhy, z nichž některé mohou sloužit jako přenašeči choroboplodných zárodků.. >> detail