Cytochemie, výraz odvozený z řeckého kytos (buňka), je obor na rozhraní cytologie a biochemie, který zkoumá chemické složení buněk, přítomnost a rozmístění látek v jejich strukturách a chemické děje probíhající uvnitř buněčného prostředí.. >> detail
Skupina enzymů, které se v organismu významně podílejí na zneškodňování cizorodých látek (např. jedů a léků) a také na přeměnách některých vlastních látek, například hormonů. Vyskytují se v mnoha tkáních, ve velkém množství hlavně v jaterních buňkách (hepatocytech). Působí zejména na látky špatně rozpustné ve vodě, ty se po vstupu do těla vážou na lipidy (buněčné membrány, zásobní tuk apod.) a bez další úpravy se jen obtížně vylučují. Enzymy zvyšují jejich rozpustnost například hydroxylací, na vzniklou skupinu se pak může navázat další ve vodě dobře rozpustná složka, typicky glukuronová kyselina (konjugace). Tím se výrazně usnadní odstranění látky z organismu (eliminace), nejčastěji žlučí. Existuje více typů těchto enzymů a každý obvykle působí na určitou skupinu látek. Původ názvu souvisí s tím, že jde o pigment s absorpčním maximem při vlnové délce 450 nm.. >> detail
Signální látky bílkovinné povahy (peptidy a glykopeptidy) vytvářené buňkami, které zajišťují jejich vzájemnou komunikaci a předávání informací. Uplatňují se například v imunitním systému a při řízení buněčného růstu, dělení a aktivace. Některé působí i na jiné orgány a mohou se podílet na celkových projevech infekce, jako je horečka či nechutenství. Jejich podávání nebo naopak blokování jejich tvorby či účinku se využívá ve výzkumu, diagnostice a někdy i v léčbě řady onemocnění (srov. anticytokiny). Patří sem např. interferony, interleukiny, transfer faktor a růstové faktory. Etymologie: cyto- (buňka) + řec. kineó (pohybovat/uvádět do pohybu).. >> detail
Podstatné jméno rodu středního. V biologii a medicíně se tím označuje cytolytická látka, typicky bílkovina nebo toxin, která narušením buněčné membrány vyvolává lýzu, tedy zánik a rozpad buněk. Takové působky mohou vznikat například u některých mikroorganismů nebo v rámci obranných mechanismů organismu.. >> detail
Cytomorfóza je pojem z cytologie a histologie pro postupné proměny tvaru i vnitřní stavby buňky v průběhu jejího života. Zahrnuje změny, které provázejí diferenciaci a získávání specializované funkce, například úpravy velikosti a tvaru, přestavbu cytoplazmy, organel a jádra během vývoje, zrání, stárnutí nebo při obnově tkání.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu. Termín pro cytopatologii, tedy oblast patologie zaměřenou na chorobné změny buněk a jejich posouzení, typicky mikroskopicky z cytologických vzorků. Původ názvu souvisí s řec. kytos, buňka.. >> detail
Biologické označení pro děj, kdy jedna buňka aktivně obklopí, pohltí a následně rozštěpí jiné buňky nebo jejich zbytky, často jako součást obranných a úklidových mechanismů v tkáních. Název je odvozen z ř. kytos a ř. fagein.. >> detail
Biologický obor zaměřený na fyziologii buněk, tedy na popis a vysvětlení přirozených životních dějů odehrávajících se uvnitř buňky, například metabolismu, přenosu látek přes membrány nebo regulace buněčných funkcí. Označení vychází z řeckých kořenů vztahujících se k buňce a k nauce.. >> detail
