V antickém Řecku označení pro posvátnou hůl boha Herma (lat. Mercurius), která se v umění zobrazuje jako tyč s hady vinoucími se kolem, někdy i s drobnými křídly.;V novodobé symbolice se používá jako znak spojovaný s lékařstvím a zdravotnictvím, typicky jde o hůl, kolem níž je omotaný had. V praxi se tento motiv často zaměňuje s holí Asklépia, která je pro medicínu tradičnější.. >> detail
Závist člověku zatemňuje pohled na skutečnost, oslabuje jeho schopnost nestranně posoudit situaci a často vede k tomu, že vnímá hlavně cizí úspěch a přehlíží širší souvislosti i vlastní možnosti. V psychologii se to dá chápat jako zkreslení pozornosti a úsudku, kdy emoce nahrazuje racionální hodnocení.. >> detail
V chirurgii jde o cékopexi, tedy operační zákrok, při kterém se caecum (slepé střevo) fixuje k břišní stěně, aby se zpevnilo jeho uložení a omezila nežádoucí pohyblivost či riziko stočení. Název je odvozen od caecum a pexis.. >> detail
V anatomii označuje slepé střevo, latinsky intestinum caecum. Jde o rozšířenou část na začátku tlustého střeva, do které ústí konečný úsek tenkého střeva. V jeho blízkosti odstupuje červovitý výběžek appendix, který bývá v běžné řeči mylně vydáván za samotné slepé střevo. Zánětlivé postižení caeca může vyvolat potíže podobné zánětu appendix a někdy se zánět může šířit i do této oblasti.. >> detail
Latinské přídavné jméno pro nevidícího, tedy člověka či živočicha bez zraku, případně i obrazně pro někoho „zaslepeného“ nebo nevšímavého.;V medicíně a anatomii se tím popisují útvary, které nejsou průchozí a končí uzavřeně, například kanál nebo výběžek zakončený jako slepá ulička.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu, odvozené od slovesa caedere, označuje násilné usmrcení, tedy vražedný čin, případně i širší krveprolití například ve válce.. >> detail
