V medicíně se tím označuje adenomatózní, žlázově uspořádaný nádorový útvar vycházející z choria, tedy z vnějšího plodového obalu, který může vrůstat do tkáně placenty. Název se odvozuje z řeckého chorion. Ve většině případů jde o nezhoubný nález popisovaný při vyšetření placenty.. >> detail
Vyšetření spočívající v odběru choriových klků z placenty, díky němuž lze ještě před narozením provést diagnostiku plodu a odhalovat například genetické odchylky či vady.. >> detail
Srov. choriocentéza: prenatální diagnostický výkon, při němž se z placenty (chorionu) odebere vzorek choriových klků, nejčastěji k genetickému/chromozomálnímu vyšetření plodu.. >> detail
Zánětlivé onemocnění oka, při kterém jsou zároveň postiženy sítnice i cévnatka (živnatka), často jako součást zánětu zadní části uvey a někdy v návaznosti na infekci.. >> detail
Přídavné jméno užívané v embryologii pro útvary, které se vztahují zároveň k chorionu, tedy vnější plodové bláně, i k žloutkovému váčku, jehož označení vychází z lat. vitellinus. Žloutkový váček se v raném období vývoje podílí mimo jiné na prvotní krvetvorbě.. >> detail
V medicíně jde o vývojovou anomálii připomínající nádor, kdy se během embryonálního vývoje oddělí kousek jinak normální tkáně a usadí se na neobvyklém místě. Název vychází z řec. chorizein, tedy oddělovat, a obvykle nejde o pravý novotvar, spíše o heterotopii tkáně.. >> detail
Vzácné, zpravidla dědičně podmíněné degenerativní onemocnění oka, při němž dochází k postupné atrofii a zániku cévnatky (choroidea) a často i k následnému poškození navazujících struktur sítnice. Klinicky se to projevuje pozvolným zhoršováním vidění, typicky nejprve šeroslepostí a postupnou ztrátou periferního vidění. V praxi se často popisuje X‑vázaná recesivní dědičnost, takže těžší průběh mívají muži.. >> detail