Jedna ze dvou shodných částí zdvojeného chromozomu, které po replikaci DNA probíhají podélně vedle sebe a jsou obvykle spojeny v oblasti centromery.. >> detail
Označení odvozené z řeckých kořenů chroma a opsis pro poruchu barevného vidění, lidově barvoslepost. Jde o stav, kdy člověk neumí správně rozlišovat barvy nebo jejich odstíny, a může být přítomný už od narození nebo vzniknout později například při onemocněních sítnice či zrakového nervu.. >> detail
V cytopatologii jde o degenerativní proces, při němž se v buněčném jádře postupně rozkládá a rozpouští chromatin, jádro bledne a děj obvykle vyústí v zánik celé buňky. Název pochází z řečtiny, kde chroma znamená barvu a lysis rozpuštění.. >> detail
Označení, zejména v mikroskopii a histologii, pro struktury nebo buňky, které mají malou přitažlivost k barvicím látkám a barvivo tak spíše „odpuzují“, proto se při barvení zabarví jen slabě nebo téměř vůbec. Původ výrazu vychází z řeckých kořenů souvisejících s barvou a obavou či strachem.. >> detail