cystinóza, vzácná porucha metabolismu, při které se v buňkách a tkáních nadměrně ukládá cystinum v důsledku narušeného zpracování nebo transportu této aminokyseliny, což může postupně vést k poškození některých orgánů, typicky ledvin a oka. >> detail
Vrozeně podmíněná porucha ledvinných kanálků, při níž se cystin nedostatečně zpětně vstřebává a proto se ve zvýšeném množství objevuje v moči. Vzhledem k horší rozpustnosti cystinu může tento stav přispívat i ke vzniku močových kamenů.. >> detail
V histopatologii jde o zhoubný epitelový nádor vznikající z cystomu, který se vyznačuje tvorbou cystických dutin a často i papilárních výběžků. Má invazivní chování a může metastazovat, přičemž se s ním lze setkat například u nádorů vaječníku. U papilární formy označované jako papilliferum psammomatosum se někdy nacházejí psammomová tělíska a i v druhotných ložiscích bývá zachováno typické cystopapilární uspořádání.. >> detail
V medicíně (gynekologie a urologie) označení pro cystokélu, tedy kýlní vyklenutí a sestup močového měchýře směrem do pochvy při oslabení vazivových a svalových opor pánevního dna. Často vzniká po porodech nebo s věkem a může se projevit vyboulením přední stěny pochvy, v pokročilejších případech až v oblasti poševního vchodu, někdy je doprovázena potížemi s močením jako je pocit neúplného vyprázdnění nebo inkontinence při námaze.. >> detail
cystogram je radiologický záznam močového měchýře, nejčastěji rentgenové zobrazení, někdy prováděné po naplnění měchýře kontrastní látkou k posouzení jeho tvaru a případných poruch. Název vychází z řec. kystis (měchýř) a gramma (zápis). >> detail
cystografie, diagnostické rentgenové zobrazení močového měchýře po podání kontrastní látky, při němž se měchýř zvýrazní a lze hodnotit jeho tvar i možné změny. Název vychází z řec. kystis a grafein.. >> detail
Cystoidní, tedy tvarem nebo stavbou připomínající cystu. V medicíně a biologii se takto označují útvary či změny s váčkovitými dutinkami, často s obsahem tekutiny. Původ slova je v řečtině, z kystis a eidos.. >> detail