Latinský obrat v základním významu „přiznávám se“, „vyznávám“. V západní církevní liturgii, hlavně v římskokatolické mši, označuje ustálenou modlitbu všeobecné zpovědi, při níž se věřící společně přiznávají k vinám, vyjadřují lítost a prosí o odpuštění, někdy se v textu objevuje i mea culpa. Patří mezi kající úkony v úvodní části bohoslužby.;V knižním, přeneseném užití jde o otevřené osobní doznání nebo sebezpytující „zpověď“ podanou literární formou, například v poezii či esejích. Tento latinský výraz se uplatnil i jako název jedné Macharovy básnické sbírky vydané na sklonku 19. století.. >> detail
Latinské přídavné jméno od slovesa confundere, označuje stav, kdy jsou věci pomíchané a nepřehledné, nebo člověka, který je myšlenkově rozrušený a nemá jasno v tom, co se děje.. >> detail
Původem z l. congredi, tedy sejít se nebo setkat, jde o označení pro kongres či odborné setkání, kde se scházejí badatelé a další specialisté jednoho směru, aby sdíleli poznatky, představili práci a vedli diskusi o aktuálních tématech.. >> detail
Lékařský pojem pro tzv. chorobu z prachu, tedy onemocnění dýchacích cest a zejména plic, které se rozvíjí po vdechování jemných prachových částic, často při dlouhodobé pracovní expozici. V literatuře se řadí mezi pneumoconiosis. Etymologicky vychází z řec. konis, prach.. >> detail
