Přídavné jméno ve tvarech -a, -um, odvozené z řec. kardia. V odborné, zejména lékařské terminologii označuje něco, co souvisí se srdcem, případně s kardií, tedy místem, kde jícen ústí do žaludku.. >> detail
V lékařství označení pro kardiografii, tedy postup, při němž se činnost srdce převádí do grafického záznamu, nejčastěji jako křivka zachycující jeho stahy a pohyby. Název je odvozen z řec. kardia, srdce, a výsledkem bývá kardiogram. Pojem se obvykle vztahuje hlavně k záznamu mechanických projevů srdeční práce, na rozdíl od elektrokardiografie zaměřené na elektrickou aktivitu.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu, výraz je složený z řec. kardia a z lat. spirare. Jde o metodu sledování, při níž se do křivky nebo grafu současně zapisuje aktivita srdce i dechová činnost, aby bylo možné hodnotit jejich rytmus, frekvenci a vzájemné souvislosti při klinickém monitorování.. >> detail
Terapeutický výkon v kardiologii, jehož cílem je ukončit arytmii a převést srdeční činnost zpět k pravidelnému, obvykle sinusovému rytmu, nejčastěji synchronizovaným elektrickým impulzem a často po krátké sedaci. Název je odvozen z ř. kardia a l. vertere.. >> detail
označení pro specifický náboženský fenomén, který vznikl především v domorodých společnostech Melanésie během a po druhé světové válce, kdy místní obyvatelé pozorovali přísun zásobovacího materiálu (cargo) pro západní vojenské jednotky. Po odchodu vojsk začali domorodci napodobovat různé prvky západní civilizace – stavěli makety přistávacích drah, kontrolních věží a rádií z přírodních materiálů, prováděli rituály připomínající vojenské nástupy a cvičení – to vše v přesvědčení, že tyto aktivity přivolají zpět zásilky hodnotného zboží. Termín se později přenesl i do širšího kulturního kontextu jako metafora pro imitaci vnějších forem nějakého procesu bez pochopení jeho skutečných principů, zejména v kontextu technologického rozvoje nebo vědeckého myšlení.. >> detail
