V medicíně a psychologii označení pro úzkostnou poruchu, při níž se objevuje chorobná averze nebo silný, neadekvátní strach z jídla a ze samotného jedení. Obavy se mohou upínat k možným následkům, například k nevolnosti, zvracení, udušení nebo otravě, a proto se člověk jídlu vyhýbá a někdy výrazně omezuje příjem potravy, což může vést i k nutričním problémům. Může se vyskytovat vedle poruch příjmu potravy, ale motivem nebývá nutně kontrola hmotnosti. Termín vychází z latinského cibus.. >> detail
Zhojené místo po poranění nebo chirurgickém zákroku, kde je původní tkáň částečně nahrazena vazivem a povrch může mít jinou barvu či strukturu než okolí.;V botanice stopa na stonku nebo větvi, která zůstává po oddělení listu či jiného rostlinného orgánu.. >> detail
Původně označení pro vzdělaného průvodce aristokratů, který podával erudovaný výklad, zejména při prohlídkách římských pamětihodností. Později také pro průvodcovskou literaturu zaměřenou na celou Itálii, popisující města a významná památná místa.. >> detail
