V medicíně se tím označuje účinek nebo prostředek, který při hojení podporuje cicatrizaci, tedy vznik jizvy a přeměnu tkáně v jizevnatou, z l. cicatrix (jizva).. >> detail
V lékařské latině přídavné označení pro místo nebo tkáň, která je po zhojení poranění jizvou poznamenaná a má charakter jizevnaté přestavby, z lat. cicatrix jizva, často po úrazu, zákroku nebo zánětlivém procesu.. >> detail
Zhojené místo po poranění nebo chirurgickém zákroku, kde je původní tkáň částečně nahrazena vazivem a povrch může mít jinou barvu či strukturu než okolí.;V botanice stopa na stonku nebo větvi, která zůstává po oddělení listu či jiného rostlinného orgánu.. >> detail
Původně označení pro vzdělaného průvodce aristokratů, který podával erudovaný výklad, zejména při prohlídkách římských pamětihodností. Později také pro průvodcovskou literaturu zaměřenou na celou Itálii, popisující města a významná památná místa.. >> detail
Starší či lidové pojmenování pro léčivé rostliny a drogy z nich, uvádí se hlavně pelyněk. V tradičním bylinářství se cenil pro výrazně hořkou chuť a používal se k povzbuzení trávení, někdy také jako prostředek proti střevním červům. Do tohoto okruhu se řadí i kurkuma, její podzemní část označovaná v odborných popisech jako radix, lidově známá jako žlutý kořen, která se užívá na podporu trávení a činnosti žlučníku.;V cihelné a stavební praxi výraz pro vápennou hrudku nebo zbytek vápna uzavřený v cihle po výpalu. Taková příměs může po navlhnutí reagovat, zvětšit objem a narušit strukturu materiálu, takže výsledná cihla bývá považována za vadnou.. >> detail
